„V roce 1981 jsme s manželem zkolaudovali domek a začali s úpravami terénu. Do té doby se datují i naše první zahradnické kroky. Ze začátku to byl jeden velký pokus-omyl, protože jsme neměli žádné zkušenosti a tatínek, ač zahrádkář, toho o okrasné zahradě také moc nevěděl,“ vzpomíná s úsměvem majitelka.
Zahradní inspiraci nacházeli majitelé na výletech
Představu o celkovém uspořádání pozemku prakticky neměli. Inspiraci proto hledali na výletech: co se jim jinde líbilo, se snažili na zahradě realizovat. Ne všechno se ale povedlo a často bylo také nutné rostliny přesazovat. Pokud ovšem bylo co: zahradní centra tenkrát neexistovala a v malých zahradnictvích velký výběr květin ani dřevin nebyl.
Trvalky doplňují letničky a nechybí ani skleník
Mezi nejoblíbenější rostliny majitelů patří růže, pivoňky, plaménky, azalky, pěnišníky a letničky. Na ty posledně jmenované nedají dopustit – je s nimi sice práce, ale kvetou dlouho.
Kromě květin a keřů nezanevřeli ani na užitkovou zahradu. Ve skleníku pěstují rajčata a papriky, na kompostu okurky a pro vnoučata „na zobání“ jahody, maliny, ostružiny, borůvky, rybíz nebo švestky a višně.
S pěstováním okurek slaví velké úspěchy, používají totiž speciální systém: „Náš malý fígl je pěstování okurek na šikmo napnuté síti mezi kompostem a dřevníkem. Sázíme je přímo do kompostu a krásně se jim tam vede. I jejich sběr je pohoda, člověk se nemusí ohýbat,“ vyjmenovává přednosti vlastního zlepšováku majitelka.
Většinu času teď tráví manželé na zahradě
Největším „nepřítelem“ – asi jako na každé zahradě – je plevel. Jinak tu majitele nic moc netrápí: když se něco nepovede, snaží se o nápravu tak dlouho, dokud nejsou spokojeni. Asi nejraději mají posezení s krbem pod velkým ořešákem, v létě je tam skvěle. „Jsme v důchodu, a tak většinu času trávím na zahradě a manžel kutí v garáži. Hodně námětů čerpáme z vašeho časopisu, který už roky oodebírám. Stále je v něm dost zajímavých tipů,“ loučí se paní domu.
