Zahrada se nachází na Prachaticku, odkud oba manželé také pocházejí. Muž paní Tiny chtěl žít na vesnici, a proto se přestěhovali do malé obce, která je ale jen přes kopec od většího města, ve kterém mohou být autem prakticky za pět minut. Nemovitost koupili v roce 2008 a první čtyři roky na ni jen dojížděli a vše rekonstruovali – on dům a ona zahradu.
Počáteční zahradničení na těžkém jílu bylo krušné
Svažitý pozemek se rozkládá na ploše velké přes dva hektary, přičemž hektar a půl připadá na pastvinu a zbylou část tvoří louka určená k sečení trávy pro králíky a zahrada. „Ta byla kdysi vesnickou zahradou se sadem, předešlý majitel ale vše vykácel. V době, kdy jsme nemovitost kupovali, na ní rostl už jen jeden rododendron. Nic víc,“ říká paní Tina.
Na pozemku byl navíc nepropustný jíl, takže vše, co majitelka vysadila, za čas odumřelo nebo během zimy vymrzlo. Půdu proto začala postupně vylepšovat. Na svažité zahradě vznikly nejprve rovinné terasovité plochy před domem a u budoucí pergoly, do nichž byl použit i materiál vzniklý při rekonstrukci domu. Paní Tina si také objednala nákladní vůz plný ornice, stávající půdu vylepšovala pískem a kompostem, a zahradu tak připravovala na výsadbu.
A zeminu vlastně vylepšuje pořád. „Je to běh na dlouhou trať. Čím víc vysazujete a rozšiřujete záhony, tím víc musíte půdu vylepšovat,“ vysvětluje s tím, že kvalitní půdu schraňuje pořád. „Pokud někdo z okolí vyhazuje na podzim muškáty i s půdou nebo likviduje rajčata v nádobách, ví, že mi to může nasypat do pytle a já všechnu tu půdu rozvezu po zahradě.“ Užitkovou zahradu tu tvoří vesměs vyvýšené záhony vrstvené a prokládané kvalitní půdou.
Roubení domu museli manželé při rekonstrukci kompletně vyměnit. Naštěstí je muž paní Tiny moc šikovný tesař.
Roubení domu vyměnili majitelé za nové, úplně stejné
Souběžně se zahradou probíhala i rekonstrukce domu. „Stará roubenka sice původně vypadala, že je hned k nastěhování, jakmile jsme ale ťukli do trámu na podezdívce, zjistili jsme, že je to všechno shnilé,“ popisuje paní Tina původní stav domu. Její muž je naštěstí tesař (vlastní společnost Maxim House, s. r. o.), a proto staré roubení sundal a vytvořil nové, úplně stejné. „Snažili jsme se zachovat staré postupy a prvky, takže třeba mezery mezi trámy jsme vycpávali ovčí vlnou a nalezené zaházené klenby pečlivě oťukali, abychom původní ráz stavení po předcích zachovali,“ vzpomíná majitelka.
Celý dům je do tvaru písmene L a vše až na lité podlahy si v něm manželé opravili a vytvořili sami. Dva pokojíky v roubené části domu je možné si na léto dokonce pronajmout. „Je to určené pro nenáročné lidi, kteří chtějí utéct z velkoměsta do přírody, užít si ticho a klid. Návštěvy se k nám vracejí, ale nejsme na tom závislí a nemusíme mít obsazeno za každou cenu,“ říká paní Tina. S manželem mají psa, tři kočky, andulky a papouška, chovají slepice, králíky a často u nich skončí odložená zvířata.
Rostliny v záhonech vysazuje paní Tina záměrně trochu víc nahusto, aby pak neměla příliš práce s vytrháváním plevelů.
Odkud se čerpá inspirace pro krásnou zahradu
Při realizaci zahrady se majitelka inspirovala u své maminky, která se o zahradničení hodně zajímá, nápady čerpala i z časopisů nebo na internetu, od kamarádek zahrádkářek, se kterými si vyměňuje sazeničky rostlin, a navštěvuje i zahrady během Víkendu otevřených zahrad... „Když jdu kolem zahrady, v níž se mi něco líbí, nemám problém zazvonit a zeptat se, co je to za rostlinu. Člověk by měl znát názvy rostlin, které si vysazuje do zahrady, vědět, co potřebují, co jejich pěstování obnáší,“ objasňuje paní Tina.
Ve vlastní zahradě už ale žádné další výsadby neplánuje. Jednak kvůli půdě, a jednak kvůli času stráveném při jejich údržbě. K oblíbeným majitelčiným rostlinám patří například zvonky, kterých má asi dvanáct druhů, rozrazily, dračíky, ale i růže, které v oblibě původně neměla, dále rostliny, které se do vesnické zahrady hodí, jako třeba kokardy nebo zavinutky... Paní Tina se navíc zabývá semenařením. „Sbírám semínka, která pak suším, sáčkuji a buď prodávám, nebo směňuji za jiná. Celkem asi 120 druhů rostlin, které si mohou lidé na mých stránkách vybrat a objednat,” říká. (Na FB hledejte Tina Fous, resp. Bad Fousing.)
Plůtek s hrničky odděluje dva okrasné záhony na rovině u domu od záhonu ve svahu, který se táhne až k jezírku.
Rovinu a svah před domem dělí plůtek s hrníčky
Pokud bychom měli zahradu popsat, tak po pravé straně od vstupu do domu je menší skalka, kolem níž se ke stavení přichází. „To byl úplně první záhon, který tu vznikl. Kameny jsou ze stodoly, v níž jsou metrové zdi a kde jsme zrovna něco vybourávali,” popisuje paní Tina. Pod skalkou se nachází pergola, kterou postavil Tinin muž. „Je posazená na terase, která má po obvodu asi 30 metrů,“ ukazuje na fotkách majitelka s tím, že střešní trámy jsou zevnitř paprskovitě uspořádané a kuchyňka uvnitř je vyrobená ze dřeva původní roubenky. Pergolu lemuje druhá, větší skalka.
Na rovině před vchodem do domu jsou dva okrasné záhony a pod jednoduchým plůtkem s hrníčky ještě jeden záhon ve svahu. Zahrada pak dále klesá až ke koupacímu jezírku o rozloze 80 m2. „U jezírka jsme si říkali, že v něm možná kvůli jílu ani nebudeme muset pokládat fólii, protože třeba v jámě pro borůvky se dešťová voda držela i týden, ale nakonec jsme ji tam dali. Aby se nám vše nesesunulo, nechali jsme si ještě ze spodní strany jezírka udělat kamenný taras,“ vypráví majitelka.
Kromě okrasných rostlin pěstuje paní Tina i zeleninu.
Při přírodním zahradničení se zužitkuje všechno
Co se zahradničení týká, dělá paní Tina všechno raději přírodní cestou: „Anglické trávníky neřeším, všechno vysazuji víc nahusto, abych nemusela tolik plít, a co jde, to mulčuji trávou. Mulčování ušetří hodně práce: mulčem neprorůstá plevel, nepřesévá se, a hlavně se udržuje v půdě vlhkost.“
Jak sama říká, na zahradě prakticky nic nevyhodí. „Buď to zužitkují zvířata, nebo to přijde na kompost. Slupky z banánů dávám k růžím a skořápky k rajčatům a paprikám. K hnojení používám kopřivovou jíchu nebo zkvašené slepičince, případně zkvasím zbylé kvasnice – střídám to,“ objasňuje majitelka s tím, že na jaře používá i hnojivo Kristalon Start, ale pak už vše udržuje přírodní cestou. „Na podzim zaryju do půdy slepičince, králičince, výborné je i zelené hnojení vysetím a následným zarytím vzrostlé hořčice.“
Z užitkových rostlin vysadili manželé na zahradě ovocné stromy, a to hlavně kvůli stínu, drobné bobuloviny, jako jsou maliny, ostružiny a borůvky, ale jen v takové míře, aby zvládli všechno zužitkovat a nic nevyhazovali. Rajčata pěstují s ohledem na prostor a kvalitní půdu v nádobách u stěny domu. „Daří se jim tam, protože zeď, u níž rostou, v sobě akumuluje teplo, a navíc jsou pod stříškou ve srážkovém stínu, díky čemuž vůbec netrpí na plíseň,“ líčí paní Tina.
Množství nádobových rostlin začalo už před časem paní Tinu zmáhat, protože je nutné je všechny na zimu přenést do domu. Proto jich na podzim pravidelně asi polovinu rozdá.
Přes 100 truhlíků a nádob s okrasnými rostlinami
V nádobách ostatně pěstuje majitelka i spoustu okrasných rostlin. V jednu chvíli napočítala přes sto truhlíků a dalších nádob s okrasnými rostlinami. Jako každému zahrádkáři se jí totiž nechce nic vyhazovat, takže musí vše odnést do domu. „Je to ale náročné, takže se snažím to už omezovat. Vždy si něco nechám, ale dobrou půlku rostlin na podzim rozdám těm, kdo mají pro jejich přezimování místo,“ říká paní Tina.
Vodu k zalévání truhlíků odebírá majitelka z 200litrové kamenky, kamenné nádrže na vodu, která na pozemku už byla, když se přistěhovali. Vyvýšené záhony a zahradu zalévá dešťovou vodou z podzemní nádrže o objemu 10 m3, kterou instalovali s mužem loni. Na pozemku vyvěralo původně i několik pramenů. „Půdu nad domem jsme proto zdrenážovali a vodu odvedli do skruže, z níž je přepad svedený do jezírka,“ popisuje paní Tina s tím, že v jezírku je umístěné čerpadlo, takže to není úplně stojatá voda.
Návrat do města už podle paní Tiny nepřichází pro ni ani jejího muže v úvahu. A platí to i pro kočku Vandu na fotce.
Vracet do města by se už paní Tina nechtěla
Ve městě by majitelka znovu bydlet nechtěla. Jelikož má psychicky náročné zaměstnání, je ráda, když se vrátí domů a na svou zahradu, kde je klid. Přesto je však stále aktivní. „Přistihla jsem se, že přijedu z práce a cestou od auta, ještě s kabelkou přes rameno pleju záhon,“ vypráví s úsměvem.
Navíc ráda peče chleba, vaří, dělá marmelády, sirupy, paštiky, sádlo, škvarky, zavařuje maso... „Máme rádi domácí jídlo, žádné kupované polotovary. Dělám i jogurty – poblíž mají domácí mléko, takže si pro něj jezdím,“ popisuje svůj každodenní život paní Tina. Často se prý ale těší na zimu, kdy dění kolem zahrady utichne, a ona se bude moct podívat i na televizi.
Do budoucna by si přála pěkný skleník, aby nemusela všechny rostliny předpěstovávat na parapetech v domě. U jezírka ještě plánují s manželem kořenovou čistírnu – voda se v něm tak bude částečně čistit sama, dřevěné molo, dodělat okolní osázení... ale jen takové bezúdržbové, aby toho neměla paní Tina už moc :)
