Inspirujte se proměnou nevyužívaného pražského dvorečku mezi bytovkami, který zahradní architekti ateliéru Flera proměnili ve svou venkovní kancelář. Tipy, které tu najdete, jsou realizovatelné svépomocí.
Vyzkoušejte venkovní koberec, nebo zvedněte terasu
Pokud máte štěstí a váš dvoreček je hezky vydlážděn, nejspíš si vystačíte s venkovním kobercem, kterým prostor zútulníte. Pokud je ale podklad ošklivý nebo nerovný a zahradní nábytek se na něm kýve, nebojte se jít do vyvýšené dřevěné terasy. Pomocí distančních terčů ji zvednete nad úroveň terénu, kde se po dešti může držet voda, a tím prodloužíte její životnost. Také se tím šikovně zbavíte schodů, pokud jich mezi původním dvorečkem a vstupem na něj bylo zbytečně moc.
Určitě se vyhněte plastovým terasovým prknům. Mohou se zdát lepší na údržbu, ale není tomu tak. Navíc svou umělost nezapřou, na slunci se nepříjemně rozpálí, a pak se po nich nedá chodit naboso. Architekti ateliéru Flera rádi používají modřín, který dlouho odolává vlhkosti. Na dvorečku se ale rozhodli otestovat cedr, který má podobné vlastnosti.
Jako na dlani: dvorek mezi domy o ploše několika metrů čtverečních může posloužit jako venkovní kancelář, jídelna, zasedací místnost nebo místo, kde je příjemné posedět u kafe.
Nemáte na dvorku pro zeleň místo? Udělejte si ho
Jaký smysl by mělo budovat venkovní posezení, kdyby pak nebylo na co koukat? I do malého prostoru je možné umístit poměrně dost zeleně, dokonce stromy a keře. Zahradní architekti doporučují spíš větší pěstební nádoby než skupinku malých květináčů. Nevysychají tak rychle, nedrží se mezi nimi listí a nečistoty a obecně působí jako minimalistické rozšíření terasy.
Na svém dvorečku použili 90 cm vysoké květníky z cedrového dřeva s plastovou vložkou uvnitř, které poskytují dostatek prostoru i pro vysazené javory. Doplnili je menšími, zhruba 30 cm vysokými květináči, které ubytovaly půdopokryvné rostliny, jako jsou bohyšky, ostřice, barvínky nebo kapradí.
Podobné dřevěné květináče a vyvýšené záhony jsou mimochodem skvělým řešením pro balkon v bytovce, na kterém pak jde úspěšně pěstovat i menší stromky a keře. Klíčem je ovšem substrát, který na sebe dokáže navázat vodu. Architekti použili substrát pro střešní zahrady a obohatili ho o mykorhizní houby, které žijí v symbióze s kořeny rostlin a pomáhají jim přežít období sucha. Podobný vztah půdních hub a stromů funguje v přírodě v lesích.
Zalíbily se vám rostliny na navštíveném dvorečku? Zkuste si také vysadit javory, bohyšky, ostřice, pomněnkovce, barvínky, kapradě, ploštičníky, bohyšky nebo modřence.
Zajistěte si nádoby na sběr dešťové vody
I na takhle malou plochu jde dostat vodu. Tu pro potěchu a atmosféru zajistí jednoduché betonové pítko pro ptáky. Pokud vám vadí, že voda po čase zezelená, vyberte si nádobu z lehčího materiálu, jako je ocel nebo keramika, kterou dokážete překlopit, vylít a zase naplnit.
Když je řeč o plnění, druhým způsobem, jak mít vodu po ruce, je sud nebo retenční nádoba na sběr dešťové vody. Stačí je napojit na domovní okap. Ani nemusíte investovat do designových kousků, které stejně nebývají moc pěkné. Nejlevnější plastové nádrže poslouží stejně a lze je schovat za bednění z vodoodpudivé překližky nebo stejného dřeva, které jste použili na terasu a truhlíky.
Dvorek osvětlete funkčními světly i těmi pro „náladu“
Osvětlení prodlouží čas, který můžete strávit venku, o celé hodiny. Při jeho plánování počítejte jak s funkčními světly, díky kterým na sebe uvidíte, tak s těmi, která vykouzlí intimní a radostnou atmosféru. Tak trochu funkci obojího dobře plní osvětlení schované ve vyvýšených záhonech. Jde o vzhledově jednoduché LED reflektory, které se zapíchnou do půdy. Nasměrujte je na rostliny, zeď nebo do koruny stromu a užijte si pro oči příjemnější rozptýlené světlo. Budete sami překvapeni, jak kouzelně se od zelených listů odráží.
I zastíněný dvorek má své klady a přednosti
Architekti ateliéru Flera nemají dvoreček jen na práci, odpolední šlofíky a společné grilování. Slouží jim jako venkovní laboratoř, na které si můžou zkoušet postupy a ukazovat klientům, jak materiály stárnou, když jsou vystaveny živlům. Co si odnesli z ročního provozu dvorku, který už má za sebou sněhovou pokrývku, podzimní nános listí i letní horka?
„Dvoreček funguje dobře,“ říká projektant Jiří Stiborek. „Samozřejmě tím, že na plochu kvůli okolním domům skoro nesvítí sluníčko, se na ní víc daří řasám a dřevo se místy zelená. Mohli bychom terasu drhnout a ,vapkovat’, ale nám to nevadí. Jsme propagátoři přirozených zahrad.“
Na druhou stranu Jiří Stiborek zmiňuje i výhody stínu: „Zase je ale štěstí, že na dvorek tak nesvítí, protože dřeviny v květnících nevyžadují tolik péče. Je potřeba si uvědomit, že stromy v nádobách déšť dostatečně nezalije. Jakmile na jaře vypučí listy, vytvoří přírodní deštník, po kterém voda steče všude okolo. Ke kořenům se jí dostane jen zlomek, a proto je potřeba dřeviny ve vyvýšených záhonech pravidelně zalévat.“
Naučte se milovat nedokonalost. I ta může být okrasou
Nebojte se něco z původní ošuntělosti zachovat. Může jít třeba o jednu oprýskanou stěnu, zapomenuté květináče nebo starou lavičku, která má své kouzlo. Pak je zkombinujte s moderním zahradním nábytkem a doplňky a vychutnejte si ten kontrast.
Architekti dvoreček vybavili zahradním nábytkem, který svými hladkými a čistými liniemi celý prostor odlehčuje. Nechybí samozřejmě ani ikonická dubová krychle, která se hodí k sezení i pro odkládání hrnku s kávou.
Netrapte se tím, že materiály vlivem počasí stárnou a mění se. K venkovnímu životu to patří. Naopak zkuste s patinou času pracovat jako s estetickým prvkem.
