Pařeniště může vypadat různě: v některých odspodu „topí“ rozkládající se organická hmota, jiná využívají jen teplo, které přichází ze slunce. Nejjednodušší řešení mají podobu tunelu z fólie nebo netkané textilie položené na půlkulaté kovové konstrukci. Fóliová pařeniště jsou ve srovnání s těmi pevně zabudovanými víc ohrožena silným větrem a obvykle vydrží jen několik sezon; také teploty jsou v nich nižší než pod polykarbonátovými deskami.
Pařeniště trvalé, přenosné i z vyvýšeného záhonu
Jednoduché pařeniště si můžete sami vyrobit – ať už z fošen, nebo z betonu a cihel. Je to dobrý způsob, jak využít stará skleněná okna. V nabídce zahradnických center a obchodů s potřebami pro dům a zahradu jsou pařeniště v podobě stavebnic, které snadno poskládáte.
Ne vždy musí být pařeniště pevně zabudováno v zemi: lehké přenosné konstrukce z hliníku můžete položit tam, kde je právě potřebujete, a po skončení „předsezony“ je zase uklidit. Při výběru místa dbejte na to, aby šikmá strana byla obrácena k jihu: tak se nejlépe využije sluneční světlo. Nezapomeňte také pařeniště pevně ukotvit, aby ho neodnesl silný vítr.
Funkci pařeniště může zastat i zvýšený záhon. Teplo ze slunce i z rozkládající se organické hmoty zadrží skleněné tabule položené na konstrukci, které můžete později, až se venku oteplí, sejmout. I tady platí: zajistěte tabule fólie nebo skla tak, aby je neodnesl vítr.
Jak pařeniště prohřát rozkládajícím se hnojem
Vrstva koňského, ovčího nebo králičího hnoje pod pařeništní zeminou může být zdrojem tepla, které urychlí klíčení semen a růst rostlin. (Kravský hnůj je „studený“, a proto se k tomuto účelu nehodí.) Jak to zařídit?
Vyberte zeminu v pařeništi do hloubky přibližně 50 cm (můžete to udělat už na podzim) a na dno uložte asi 30 cm vysokou vrstvu hnoje. Nesešlapávejte ho, jen na povrch přidejte asi 20 cm zeminy, do níž budete vysévat. Místo hnoje můžete použít čerstvý, tedy ještě nerozložený kompost. Někdy se stane, že hnůj v pařeništi nehřeje. Pak jej prolijte několika vědry horké vody, aby se nastartovaly rozkladné procesy, které jsou zdrojem tepla.
Pařeniště poslouží i jako ochrana proti škůdcům
Kromě příjemné teploty poskytuje pařeniště rostlinám i částečnou ochranu proti škůdcům. Konstrukce tvoří nepřekonatelnou překážku pro slimáky a hustá netkaná textilie nepustí k rostlinám hmyz. Jako „přenosná ochrana proti plzákům“ může pařeniště mladým rostlinám posloužit i později.
Důležité je v pařeništi větrat (tak jako ve skleníku)
Nezapomeňte, že jarní slunce nabírá sílu, a může tedy prostor v pařeništi vyhřát víc, než je pro rostliny vhodné. Proto je nutné pařeniště přes den větrat a na noc nebo při ochlazení zase zavřít. Pokud nejste doma, můžete tuhle starost svěřit automatickému otevírači skleníkových oken.
