Velikost nádrží na vodu
Dostali jste od známého sud na vodu a napadlo vás, že ho strčíte pod okap a máte o vodu zdarma postaráno. Tak jednoduché to ovšem nebude.
Těžko se zde průměruje, ale z běžné střechy je za deště běžný sud o velikosti například 200 l plný za sotva půl hodiny. Promyslet musíte nejen velikost střechy vůči objemu nádoby, ale také, kolik vody spotřebujete. Pro zalévání deseti truhlíků květin budou tři kubíkové nádrže zbytečné a po několika měsících se v nich navíc může nevyužívaná voda začít kazit. Naopak na užitkovou zahrádku, květiny v truhlících nebo trávník, vám jeden sud stačit nebude.
Sudy jsou perfektní pod menší stavby jako dřevník, pergoly, přístřešky. Vodu ze střechy domu či větších staveb je vhodnější svádět do podzemních nádrží či větších kontejnerů.
Vodou se má šetřit. Jestliže ale zachytáváte vodu z větších ploch střech a máte vody dostatek, neřešte řeči sousedů. Raději ji vyzalévejte než nechat přebytečnou vodu zbytečně odtéct. I tráva si zaslouží péči.
Jednoduchá odbočka z okapu pro dopouštění sudu. Vedle sebe se dá postavit více sudů, první je nejvýše položený, poslední nejníže, aby se voda mohla přelévat.
Kam odteče přebytečná voda
Často se stává, že nádoba umístěná v místě zachytávání, není dostatečně velká, a voda pak musí někam odtéct. Přebytečnou vodu odvádíme například trubkou do kanalizace, je-li nádoba umístěná v místě okapu vedoucího do kanálu. Případně do vsaku nebo necháme volně přetékat, je-li pod ní kanálek nebo stojí někde v zahradě dále od domu. Nikdy však nenechávejte vodu přetékat k základům domu či jiných staveb. Především u starších domů, které nemají izolaci nebo je narušená, může voda napáchat velkou neplechu a způsobit například plesnivění uvnitř domu.
Zkažená voda a jak jí zabránit
Vzhledem k množství srážek v posledních letech není příliš časté, aby voda v nádržích stála dlouhou dobu. Častěji máme spíše problém prázdných nádrží.
Platí však zde několik pravidel. Čím menší nádrž, čím teplejší počasí, a čím více na slunci, tím rychleji se voda kazí. Voda v sudu pak snadno zezelená a zkazí se, protože se snadněji ohřívá. Nejlépe jsou na tom nádrže uschované pod zemí, kam se nedostanou sluneční paprsky a voda má chladnější teplotu. Větší nádrže na vodu, kupříkladu IBC repasované kubíkové kontejnery, obzvlášť kryté ve stínu, pak nemívají problém se špatnou vodou, maximálně zelenou řasou, která rostlinám nevadí.
Pokud máme nádobu na vodu nad zemí, vybíráme chráněné místo ve stínu, například za rohem stavby. Popřípadě přistíníme obložením nebo rostlinami.
Pozor, černé a jiné tmavé obložení může znásobit ohřívání vody. Pozor také na víka nádrží. Do nekrytých sudů, kde se déle nehýbe voda, kladou komáři vajíčka, a stává se z nich líheň komárů.
Nepoužívám nádrž, rovná se pohroma, používám nádrž, rovná se jsem v klidu.
Jestliže se voda v nádrži či sudu hýbe, tedy pokud ji odebíráme, málokdy se něco pokazí. Pokud však voda v nádrži dlouho stojí, a navíc na ní například svítí sluníčko, snadno se začne kazit, třeba i v místech kohoutku. Proto je dobré nepoužívané nádrže čas od času „projet“, upustit, dopustit, a je-li potřeba, i vyčistit.
Nečistoty ze střechy a další škodliviny
Vše, co napadá na střechu, napadá i zem. Pyl, prach, listy atd., voda je tedy stejně splaví, rozpustí. Bavíme-li se o zalévání zahrady, nebezpečí prakticky nehrozí. Zbystřit bychom měli v případě starých střech, kde mohou být například zbytky azbestu, popřípadě dát pozor na obsah splavované mědi, která má sice pro rostliny pozitivní účinky, ovšem v dlouhodobých vyšších dávkách tomu tak být nemusí.
