1. b)
Třeslice prostřední (Briza media) je naše domácí vytrvalá tráva, jejíž trsy jsou cca 40 cm vysoké. V květu pak dosahuje výšky až 70 cm. Třeslice vyžaduje slunné stanoviště a lehké, písčité půdy.
2. c)
Dochan psárkovitý (Pennisetum alopecuroides) raší velmi pozdě a kvetou již na přelomu srpna a září, na bohatě chlupatých stéblech vysokých asi 90 cm. Jeho štětkovité květy jsou výraznou ozdobou každého záhonu. Je to na půdu nenáročný druh. K dobrému růstu ale potřebuje slunce a teplo.
3. a)
Ozdobnice čínská (Miscanthus sinensis) je asi nejpoužívanější travinou v českých zahradách. Své prvenství si zasloužila díky svému spolehlivému, vysokému růstu. Ozdobnici naleznete v zahradnictvích v nepřeberném množství kultivarů. Ozdobnice má ráda výživné a hluboké půdy. Snese i polostín.
4. b)
Ostřice horská (Carex montana) patří mezi nižší traviny. Její kompaktní trsy dosahují výšky 20 – 30 cm a šířky až 50 cm. Ostřice se bude perfektně vyjímat na okraji podrostu dřevin společně s jarními cibulovinami. Druh je plně mrazuvzdorný.
5. c)
Kavyl vláskovitý (Stipa capillata) tvoří až 60 cm vysoké trsy rašící v průběhu dubna. Listy jsou nápadně úzké až vláskovité. Nejefektnější je travina v době květu, přibližně v polovině července. Nápadné vláskovité květy se tyčí až do výšky 120 cm. Kavyl vnáší do trvalkových záhonů lehkost a pohyb. Vyžaduje lehké půdy a slunečné stanoviště.
6. b)
Kortaderie dvoudomá (Cortaderia selloana) je nejvyšší travinou, kterou můžeme v našich podmínkách pěstovat. V době květu dosahuje výšky až 200 – 250 cm. Stříbrné huňaté laty jsou až 60 cm velké a jsou vhodné i k následnému sušení. Kartaderie je náročná na stanoviště! Vyžaduje výživnou, hlubokou, ale dobře propustnou půdu, chráněné, teplé a slunné polohy. V létě potřebuje dostatek vláhy, ale v zimě nesnáší vlhko.
7. a)
Kostřava sivá (Festuca glauca, nebo také Festuca cinerea) vytváří husté, kompaktní trsy modrošedých listů, výšky cca 25 cm. Kostřava miluje tzv. hladové půdy (písčité až kamenité) a teplé, slunné stanoviště. V zimě nesnáší vlhko a ráda vyhnívá.
8. c)
Zaječí ocásek (Lagurus ovatus) je jednoletá až dvouletá trsnatá travina, která dosahuje výšky v době květu 30 – 40 cm. Její květy připomínají zaječí ocásky, od kterých pochází také název traviny. V minulosti se hojně využívali do suchých aranžmá. Travinu je možno pěstovat z přímého výsevu do záhonů v druhé polovině května.
9. b)
Proso prutnaté (Panicum virgatum) je vytrvalá trsnatá tráva rašící v polovině května. Vzpřímené trsy hustě olistěných stébel jsou vysoké 80 – 120 cm, na podzim se zbarvují hnědočerveně. Proso má rádo výživné půdy a slunné stanoviště. V zahradě je ideální jeho kombinace s trvalkami kvetoucími na podzim.
10. a)
Rákosovec lesklý, často označovaný jako bambus (Fargesia nitida) u nás dorůstá výšky 250 – 350 cm a tvoří jen krátce plazivé výběžky, roste spíše trsnatě. V prvním roce vyrůstají vzpřímená a bezlistá stébla, která se teprve druhým rokem rozvětví a olistí. Na podzim část listů zežloutne a opadá. Rákosovci nejlépe vyhovuje mírný stín a místa chráněná před zimními větry. Stébla na jaře nestříháme!
