Jak se šíří antraknóza ořešáku
Původce antraknózy přezimuje v opadaných listech, slupkách (oplodí) ořechů i samotných plodech pod stromem. Na jaře, když ořešák raší, dozrávají plodnice houby se zimními sporami. Ty se ve vlhku a větru uvolňují a jsou přenášeny na mladé výhony ořešáku. Dochází k tzv. primární infekci (do konce května až začátku června), která se za tepla a vlhka projeví po deseti až 14 dnech.
V postupující sezoně se antraknóza dál šíří už jen nepohlavně, a to letními výtrusy, které způsobují tzv. sekundární infekce. Za deštivého počasí může vzniknout i několik generací a sekundárních infekcí (v červnu až červenci).
Příznaky antraknózy ořešáku
Na listech ořešáku se antraknóza projevuje skvrnami, nejprve žlutými, posléze hnědými, které se rozšiřují, spojují (zabírají stále větší asimilační plochu), listy se deformují a zasychají. Skvrny se objevují i na řapících listů, které rovněž hnědnou, praskají a listy koncem léta předčasně opadávají. To má za následek nižší asimilaci, a tím i úrodu. Napadené antraknózou mohou být i letorosty.
Na plodech jsou patrné hnědé až černé nepravidelné propadlé skvrny. Přes zelené oplodí proniká houba k jádru ořechu, které rovněž hnědne a stává se nepoživatelným. Silněji napadené plody se deformují a opadávají. Napadené mladé stromky mají menší přírůstky, jejich letorosty špatně vyzrávají a jsou náchylnější k poškození zimními mrazy.
Jak ořešák proti antraknóze chránit
Ochranou před antraknózou ořešáku je především výběr vhodného stanoviště. Důležité je vyhnout se uzavřeným a vlhkým místům a korunu ořešáku udržovat vzdušnou. Nezbytná je i průběžná likvidace spadaného listí.
Chemická ochrana se doporučuje spíše pro malé stromky, protože u větších stromů je vzhledem k jejich rozměrům prakticky neproveditelná. Používají se měďnaté fungicidy, a to jedna aplikace před kvetením ořešáku a jedna až dvě po odkvětu (v intervalu 7–14 dnů). Ošetření je účinné i proti bakteriální skvrnitosti ořešáku.
