Na listech zejména neošetřovaných švestek a slivoní se mohou objevovat asi 3 mm velké výrůstky neboli hálky. Tyto červené útvary vytváří dva roztoči, vlnovník švestkový a hálčivec švestkový. Pokud byste hálku rozebrali, uvnitř najdete roztoče, pouhým okem jen tak snadno neuvidíte, měří totiž 0,2 mm. Tito roztoči mají několik generací do roka. Samičky na zimu zalezou do kůry stromů a různých prasklinek na kmeni, kde přezimují. Škodí však minimálně.
Jak bojovat proti napadení roztočů
Při malém napadení postačí prosvětlit korunu, tzn. vyřezat přebytečné a konkurující se větve. Mnoho pěstitelů tvrdí, že švestky není třeba řezat každým rokem. To ale není tak docela pravda a není to pouze o větší šanci napadení škůdci. Každý rok v létě, po sklizni, a to nejpozději do konce září vždy švestku, ale i další peckoviny prořežte. Odstraňte větve napadené, nemocné a ty, které si navzájem konkurují. Z koruny také vyřežte všechny přímo rostoucí letorosty zvané vlky. Stromu tak velmi prospějete a získá tak sílu na další rok.
Při silném napadení vyzkoušejte přirozené predátory
Tito fytofágní roztoči žijí jenom na peckovinách a dokážou se šířit aktivně ze stromu na strom nebo pak pasivně řezem, roubováním nebo jen pouhým větrem či deštěm. Přirozeným nepřítelem nejen roztočů, ale i svilušek jsou draví roztoči. Jako přirozená ochrana proti těmto škůdcům je velmi účinný dravý roztoč Typhlodromus pyri, který se prodává pod obchodními názvy Biolaagens – TP a Typhlodromus pyri. Roztoč přezimuje na stromech a je tak schopen výskyt nežádoucích činitelů potlačovat dlouhodobě. Abyste ale tohoto dravého roztoče nevědomky nezlikvidovali jinými chemickými přípravky, používejte jen takové, které tohoto přirozeného pomocníka nevyhubí.
Pokud se nebojíte chemie
Na minimalizaci výskytu roztočů a svilušek samozřejmě můžete použít také chemické přípravky. Dobře účinkují například sirnaté přípravky jako je Sulka – K, Sulka New a Sulka Extra, aplikovaný před vyrašením listů. Ošetření chemickými přípravky se provádí na počátku vegetace, nejlépe v době nalévání pupenů a pak také v průběhu vegetace koncem léta tak, abychom zabránili samičkám v přesunu a usídlení na vhodných místech k přezimování. Napadené listy samozřejmě odstraňte a vyhoďte do popelnice, nebo je klidně spalte. Hlavně je neházejte do kompostu či bioodpadu, tím byste jen podpořili jejich šíření.
O autorce:
Vystudovala Zahradní inženýrství na České zemědělské univerzitě v Praze a již přes 20 let působí jako zahradní architektka. Její koníček se zároveň stal i její profesí, založila úspěšnou, realizační firmu, která svým zákazníkům ukazuje, že krásnou a udržovanou zahradu může mít každý, stačí jen vědět, jak na to. Své odborné znalosti a zkušenosti sdílí také na sociálních sítích a těší ji zájem fanoušků o rostliny a přírodu kolem nás. Zahradnímu oboru propadla natolik, že jej řadu let vyučovala na středních školách a vychovala tak několik generací mladých a perspektivních zahradníků.
