Využijte vrbu jako vítací strom
Všeobecně se traduje, že jediné, co vrby na našich zahradách potřebují, je dostatek vody. To je sice pravda, ale je třeba pamatovat na to, že máme-li nějaký speciální kultivar, což zrovna japonská vrba je, bývá o něco náchylnější, než běžné a původní druhy vrb. Japonská vrba (Salix integra ´Hakuro-nishiki) je velmi krásnou a výraznou solitérou, která se vysazuje tam, kde nejvíce pobýváte či na místo, kudy často chodíte. Nejlépe tedy vynikne například u terasy, u bazénu, u nějakého sezení, protože její koruna nám v budoucnu poskytne dostatek stínu nebo ji třeba využijeme jako solitéru u branky, kde nás každým dnem přivítá, jakmile přijdeme domů z práce. Takovým stromům, které se vysazují ke vstupní brance, se říká „vítací stromy“, protože jednou z jejich funkcí je vás doma uvítat.
Japonská vrba se vejde na každou zahradu či balkon
Pokud se vám japonská vrba líbí a máte obavy z toho, že se vám na zahradu či na balkon nevejde, tak vás mohu uklidnit. Japonská vrba je roubovaná na kmínku, takže její nespornou výhodou, ostatně jako všech dřevin na kmínku je, že si její velikost zvolíte dle vaší potřeby. V současném sortimentu vrb tak najdete nejen vyšší jedince s výškou okolo 175 cm, ale i docela malé, které můžete vysadit do skalky či na balkon do nádoby. Japonskou vrbu můžete vysadit klidně na slunce, hlavní je, abyste jí dopřáli dostatek vody. Přece jen, je to vrba.
Proč je japonská vrba tak výjimečná
Možná si říkáte, čím je tento druh vrby tak zajímavý? Již na první pohled je to ale zřejmé. Žádná jiná vrba nemá tak výrazné zbarvení listů, jako právě vrba japonská. Naráz mají totiž listy, především brzy na jaře, tři barvy, kromě zelené také bílou a růžovou. Díky této barevné kombinaci vrba na zahradě doslova září, a to i v noci.
Před čím ji musíme chránit
Japonská vrba je často napadána padlím, houbovou chorobou, která sužuje naši zahradu každým rokem. Není proti ní preventivní opatření, protože se šíří především za deštivého a vlhkého počasí, kdy nelze aplikovat fungicidy. Nicméně, jakmile na povrchu listů objevíte typické, šedobílé moučnaté povlaky, musíte jednat. V prvopočátku lze mycelia setřít rukou, ale jakmile je napaden celý strom, musíte aplikovat některý ze známých fungicidů, například Discus.
Vrbě se nevyhýbá ani savý hmyz
Stejně jako nelze zabránit výskytu padlí na zahradě, tak nelze docela zabránit přítomnosti toho nejčastějšího, savého škůdce – mšice. Na japonské vrbě je ale často vůbec nezaznamenáte a pokud ano, je to až ve chvíli, kdy je většina stromu díky mšici zničena. Je tedy nutné, abyste vrbu pravidelně kontrolovali, většinou listy díky sání usychají a na spodní straně listů nalezneme pak kolonii mšic nebo i svilušek. Svilušky ale poznáte díky jejich pavučině, kterou za sebou zanechávají a která je chrání. Listy po napadení mšic lepí, což je způsobeno vylučovanou medovicí. Jakmile tedy spatříte mšice či svilušky, opět na nic nečekejte a aplikujte insekticidy, na mšici například osvědčený Mospilan, na svilušku pak Vertimec.
O autorce:
Vystudovala Zahradní inženýrství na České zemědělské univerzitě v Praze a již přes 20 let působí jako zahradní architektka. Její koníček se zároveň stal i její profesí, založila úspěšnou, realizační firmu, která svým zákazníkům ukazuje, že krásnou a udržovanou zahradu může mít každý, stačí jen vědět, jak na to. Své odborné znalosti a zkušenosti sdílí také na sociálních sítích a těší ji zájem fanoušků o rostliny a přírodu kolem nás. Zahradnímu oboru propadla natolik, že jej řadu let vyučovala na středních školách a vychovala tak několik generací mladých a perspektivních zahradníků.
