Výrůstky na rubu listu jsou domovem spor, díky kterým houba infikuje jalovce i hrušně
Rez hrušňová či mor hrušní: nejčastější choroba oblíbeného ovoce
Rez hrušňová se dokáže velmi rychle šířit, a ačkoliv se o hrušně staráme, jak nejlépe můžeme, její spory si vždy najdou svého hostitele, tedy hrušeň. Dle jejího druhového názvu to sice nevypadá, ale tato houba napadá i další členy ze skupiny jádrovin, zejména hlohy, jabloně, kdouloně a jeřáby, u hrušní je to ale nejčastější.
Jak poznám rez hrušňovou: dvoubytná houba potřebuje mezihostitele
Rez hrušňová(Gymnosporangium sabinae) je dvoubytná, což znamená, že ke svému životu potřebuje hostitele (hrušeň) a mezihostitele (jalovec). Napadení chorobou poznáte velmi snadno a to podle jasně žlutých či oranžových skvrn, které se tvoří hlavně na listech, ale i na větvičkách a plodech, které se pak různě deformují a ke konzumaci jsou tak nevhodné. Jsou-li plody silně napadené, často mumifikují (vysychají) a nespadnou ze stromu. Na rubu listu pak lze pod každou skvrnou nalézt nevábné výrůstky zvané aecidia plnými spor, kterými pak infikuje mezihostitele. Tím mezihostitelem, který sporám rzi poskytuje útočiště na zimu, je jalovec, nejčastější jehličnan v každé zahradě.
Mezihostitelem rzi hrušňové je jalovec, právě na něm přečkávají spory rzi zimu, aby na jaře mohly opět napadnout naše hrušně
Spoluviníkem je jalovec, na něm houba přezimuje až do jara
Spory rzi tedy zimu přečkávají na jalovcích, nejvíce náchylný je jalovec čínský a jalovec klášterský, ale může se jednat o jakýkoliv jiný druh jalovce. Takže, chcete-li se zbavit rzi na hrušni, musíte se prvotně zbavit právě jalovců, ale zde je ten problém. Ze své zahrady si jalovce sice odstranit můžete, ale sousedy asi těžko přesvědčíte, že díky jejich jalovcům máte na hrušni rez. Museli byste totiž zlikvidovat všechny jalovce v okolí jednoho kilometru od vaší hrušně, protože až na takovou vzdálenost je vítr schopen přenést spory houby. K jejímu šíření kromě jalovců napomáhá také počasí, je-li na jaře teplo a deštivo, zejména v době rašení listů, má rez optimální podmínky pro šíření z mezihostitele na hrušeň.
Co způsobuje rez hrušňová: hrušky už asi neochutnáte
Pokud infekci nepodchytíte včas, velmi rychle se rozšíří a dochází k napadení plodů. Infekce touto houbou může také způsobit rakovinu kůry a to zvýší náchylnost stromu k napadení bakteriemi, hmyzem i dalšími houbovými chorobami. Máte-li na stromě rakovinu, stačí ji vyříznout až na zdravé dřevo a ošetřit stromovým balzámem.
Jak se zbavit rzi na hrušni: funguje prevence, postřik a vhodná odrůda hrušní
V rámci prevence je důležité, vysazovat odolné odrůdy hrušní, právě proti rzi hrušňové a tento oblíbený ovocný strom vysadit minimálně 200 metrů od případného mezihostitele (jalovce). Teď, na podzim, kdy o této chorobě nejspíše už dobře víte, vždy pečlivě sesbírejte všechny napadené listy, větvičky či plody a vyhoďte je do popelnice. Nikdy je nesmíte házet do kompostu či bioodpadu, to byste houbě jen pomohli se dále šířit. Odborníci doporučují všechny napadené části spálit, ale nechcete-li si na zahradě hrát na žháře, směsný odpad je dostačující volba.
Jaký postřik na rez hrušňovou: stejný jako na strupovitost
Abyste nic neponechali náhodě, lze na jaře provést postřik fungicidy, který ale musíte provést včas, jinak by vaše úsilí přišlo nazmar. Postřik se provádí fungicidy, které účinkují na další houbovou chorobu a tou je strupovitost, musíte to ale stihnout ještě před tím, než hrušeň pokvete, a postřik zopakovat těsně po odkvětu. Vhodnými přípravky jsou fungicidy, působící proti strupovitosti jádrovin, například DELAN 700 WDG, Delan Pro nebo Score 250 EC.
Zdravý strom má větší šanci, jak čelit útoku infekcím
Nikdo nechce na své zahradě žádné choroby ani škůdce, o to méně na svém oblíbeném ovoci. Chcete-li jejich napadení minimalizovat, udržujte strom zdravý a dopřávejte mu patřičnou péči. Důležitá je nejen pravidelná závlaha, a dodání živin, ale také bílý nátěr kmenů na zimu a pravidelný, udržovací řez na jaře.
O autorce:
Vystudovala Zahradní inženýrství na České zemědělské univerzitě v Praze a již přes 20 let působí jako zahradní architektka. Její koníček se zároveň stal i její profesí, založila úspěšnou, realizační firmu, která svým zákazníkům ukazuje, že krásnou a udržovanou zahradu může mít každý, stačí jen vědět, jak na to. Své odborné znalosti a zkušenosti sdílí také na sociálních sítích a těší ji zájem fanoušků o rostliny a přírodu kolem nás. Zahradnímu oboru propadla natolik, že jej řadu let vyučovala na středních školách a vychovala tak několik generací mladých a perspektivních zahradníků.
