Velká hrušeň s požehnanou úrodou je dar k nezaplacení. Pokud u vás na zahradě taková veteránka roste, jde patrně o některou z tradičních odrůd. Naštěstí i pro pěstování v malých zahradách existuje množství jak starých, tak nových odrůd.
Intenzivní šlechtění a bohatý sortiment hrušní
V 19. století vzrostl počet vyšlechtěných anebo náhodně vzniklých odrůd hrušek natolik, že se dalo hovořit o hruškové horečce, občas přirovnávané k horečce spojené se šlechtěním tulipánů. Jen ve Francii bylo známo přes tisíc odrůd hrušní. A i když z nich už část zmizela, lahodné stolní hrušky, jako je ’Doyenné de Comice’, jsou dnes stejně populární jako kdysi. Jednou z nejoblíbenějších hrušek je také odrůda ’Konference’. Název jí v roce 1885 dala porota Britské národní konference o hrušních, kde byla poprvé představena.
Navzdory tomu, že sortiment hrušní se příliš nezúžil ani v minulém století, současní šlechtitelé nepolevují a představují nové a zajímavé odrůdy, jako jsou ’Concorde’ nebo ’Decora’, které dokážou chuťově konkurovat svým předchůdkyním. Pokud byste rádi širší paletu hrušek, volte menší stromy a vysaďte několik odrůd.
Kdy a jak hrušně do zahrady vysazovat
Stejně jako jabloně nejsou ani hrušně zpravidla samosprašné. Určitě byste se v tomto ohledu neměli spoléhat na hrušeň rostoucí v sousedství. Obecně platí, že vhodným opylovačem je jiná hrušeň se stejným obdobím kvetení, konkrétně je však nejlepší poradit se ve školce či specializovaném zahradnictví při nákupu stromku.
Vhodný čas na výsadbu prostokořenných hrušní nastává po opadání listí. Dbejte na to, aby místo naroubování zůstalo vždy na šířku dlaně nad terénem. Hodně starých i nových odrůd můžete pořídit jako vysokokmen, polokmen nebo zákrsek. Nezapomeňte, že ovocné stromy, které jsou naroubované na pomalu rostoucí podnože, mají značné nároky na přísun vody i živin.
Pěstování hrušní v malých zahradách
Obvyklým řešením pro méně příznivé polohy a malé zahrady je pěstování ve špalíru u domovní zdi. Na chladnějších místech se hrušně pěstují před jižně nebo jihozápadně orientovanou stěnou. Hrušně tak mohou růst v dobré kondici i několik desetiletí. Ve srážkovém stínu pod přesahem střechy nezapomeňte zalévat, jinak plody začnou tvořit okolo jádřince větší množství tvrdých, takzvaných kamenných buněk anebo předčasně spadnou.
Stromy se doporučuje pěstovat ve vzdálenosti alespoň 10 cm od stěny, aby za špalírem mohl dostatečně proudit vzduch, protože v horkém letním počasí by mohlo docházet k přehřívání. Vhodné jsou odrůdy, které dobře snášejí řez.
V menších zahradách v teplejších regionech se pěstují hrušně ve volně stojícím špalíru s výhony vedenými po drátech. Spolehlivě na něm dozraje i pozdní odrůda, jakou je ’Nojabrskaja’. Pro přísnou výchovu na špalíru jsou dobré zejména takové odrůdy, které přirozeně tvoří krátké plodonosné výhony, třeba ’Trevouská’ (’Frühe von Trevoux’).
Kdy hrušky sklízet a jak dlouho je skladovat
Pro sklizeň hrušek platí, že čím časnější je doba zrání, tím rychleji se musí zkonzumovat. Například plody odrůdy ’Červencová’ jsou moučnaté už po několika dnech. Sklidíte-li podzimní hrušky, jakmile se základní zelená barva slupky promění na žlutou, můžete je skladovat následujících 4 až 6 týdnů. Zimní hrušky nechte na stromě co nejdéle a sklízejte je nejdříve v polovině října. Své jedinečné aroma rozvinou na tmavém místě při teplotě okolo 4 °C a jejich dříve tvrdá dužnina se bude později příjemně rozplývat na jazyku.
Které hrušky si na zimu usušit a jak
Na sušení jsou ideální odrůdy s vysokým obsahem cukru, jako je ‘Charneuská’. Pokud jste doteď jedli hrušky jen čerstvé nebo v kompotu, budete překvapeni výraznou vůní sušeného ovoce, které je navíc zdravé. Když hrušky nakrouháte na 3 až 5 mm tenké plátky, trvá sušení v elektrické sušičce anebo v troubě (na 40 °C) přibližně 8 hodin. Před sušením ale ponořte plátky do citronové vody, aby nezhnědly.
