Velikost, hlasité bzučení, výstražné barvy... ne, sršeň nepřehlédnete. Naše sršně obecné (Vespa crabro) sice nemají valnou pověst, ale lidé o nich spíše nic nevědí (a když, tak pověry). Ve skutečnosti může být sršeň dobrým sousedem a při porovnání s jinými druhy sršné velice mírumilovným.
Naše neagresivní sršeň
Sršeň obecná je téměř neškodná a neagresivní. Na lidi útočí jen v případě, že se vyskytují moc blízko jejího hnízda nebo dělají prudké pohyby. Bodnutí sršně obecné je srovnatelné zhruba se žihadlem od vosy (smrtelná dávka odpovídá stovkám žihadel pro dítě nebo tisícům žihadel pro dospělého člověka). Sršně obecné jsou navíc užitečné, jelikož likvidují nepříjemný hmyz, jako jsou mouchy nebo ovádi. Bohužel se někdy zaměří i na ten prospěšný, třeba včely (ztráty ale nebývají velké).
Největší ze sršní obecných je vždy královna, která může měřit až 4 cm (běžně měří sršeň obecná něco přes 3 cm). S královnou se můžete setkat na podzim, kdy hledá místo k přezimování, nebo na jaře, kdy zase hledá místo pro nové hnízdo. Sršně, stejně jako vosy a čmeláci, totiž zakládají hnízda vždy na jeden rok a přezimuje vždy jen královna.
Útočná sršeň mandarínská
Větší, tmavší a agresivnější sršeň mandarínská (Vespa mandarinia) pochází z Asie, kde podle tamních zdrojů usmrtí ročně desítky lidí (v Japonsku 40 úmrtí ročně). Oproti naší sršni měří až 4,5 cm (královna 5,5 cm) a rozpětí křídel může mít až 7,5 cm. Hnízda si buduje v zemi a člověka může cíleně pronásledovat. Cíleně útočí i na včely (dokáže jich zabít až 40 za minutu) a v Japonsku způsobuje včelařům velké škody. V Evropě se tato sršeň ale naštěstí nevyskytuje, loni byla však v zásilce z Asie zavlečena do USA.
Sršní zkáza pro včely
V minulosti se ale podobnou cestou dostala do Evropy (konkrétně do jižní Francie, odkud se šíří) sršeň asijská (Vespa velutina). Ta sice není nebezpečná pro člověka (napadnout ho ale může), představuje však hrozbu pro včely, které cíleně loví (tvoří dvě třetiny kořisti). Její velikost nepřekračuje 2 cm, u královny 3 cm (je tedy menší než sršeň obecná) a u nás nebyla zatím zaznamenána (v Německu už ale ano). Tato sršeň si staví hnízda ve větvích a v Evropě bohužel nemá přirozené nepřátele.
Sršeň na solární pohon
V jižní Evropě se vyskytuje i sršeň východní (Vespa orientalis), která byla nákladní dopravou několikrát dovezena i do ČR. Podle odborníků se však na našem území neuchytila. Měří přes 2 cm, královna až 3,5 cm, je poměrně útočná a rovněž loví včely. Zajímavostí této sršně je, že žluté články na jejím zadečku dokážou zachytit energii slunečního záření, kterou pak sršeň využívá při vlastním metabolismu (jde však jen o zlomek z celkové potřeby energie). I proto se někdy označuje jako solární sršeň.
Čerpáno částečně z prirodovedci.cz.
