V našich podmínkách je jakon citlivý na chlad, přesunout pod širé nebe ho proto můžete nejdříve v polovině května, po zmrzlých mužích.
Hlízy jakonu (Polymnia sonchifolia) se připravují jako batáty, ale chutnají i zasyrova nastrouhané do salátů. Na hlízách si také pochutnáte, když je nakrouháte na tenké plátky a na chvíli je ponoříte do rozpáleného oleje ve fritovacím hrnci.
Foto: Shutterstock
Jakon potřebuje teplo a vodu
Naklíčené hlízy jakonu mléčnolistého (Polymnia sonchifolia) vysaďte do betonových skruží o průměru 35 cm anebo do větších květináčů s kvalitní zeminou obohacenou kompostem a vylehčenou lávovým granulátem. Ideální podmínky poskytne také slunné stanoviště v záhonu s hluboko prokypřenou humózní a vlhkou půdou. Za suchého počasí jakon potřebuje rovnoměrný přísun vody.
Kdy sklízet jakon a jak ho skladovat
Šťavnaté kořenové hlízy se začínají sklízet v říjnu a jedí se syrové společně třeba se salátovou čekankou anebo po tepelné úpravě. Přebytky, které bezprostředně po sklizni nestihnete zpracovat, je možné podobně jako domácí kořenovou zeleninu uložit do písku. Několik týdnů po uložení do sklepa získají hlízy sladší chuť, a protože převážnou většinu jejich cukrů tvoří fruktóza, mohou si jimi bez obav zpestřit jídelníček také diabetici.
Hlízy určené pro pěstování v následujícím roce uskladněte stranou. Musí přezimovat mimo dosah mrazu a příští jaro je před vysazením do záhonů nechte opět naklíčit.
