Kdouloně obecné (Cydonia oblonga) jsou poměrně malé stromy (vysoké do pěti metrů) nebo keře, které kvetou později než jabloně a hrušně. Jejich květům proto nehrozí jarní mrazíky a na správně vybraném místě kdouloně pravidelně plodí. V dospělostí nevyžadují každoroční řez, jelikož mají hodně vzdušnou korunu a navíc nejsou tak náročné na vláhu jako jiné jádroviny.
Plody kdouloní se sklízejí v září a říjnu a v syrovém stavu jsou špatně stravitelné. Nejprve se nechávají trochu odležet a pak musejí projit varem. Připravují se z nich kompoty, rosoly, marmelády...
Co potřebuje každá kdouloň
Kdouloním se daří nejlépe na slunném stanovišti se středně těžkou hlinitou půdou. Nemají však rády půdu s vyšším obsahem uhličitanů vápenatého a hořečnatého a reakcí nad 7 pH. Na takových půdách trpí kdouloně žloutnutím listů (chlorózou) v důsledku nedostatečného příjmu železa a manganu.
Celkově jsou však kdouloně k chorobám málo náchylné. Výjimkou je spála růžovitých, kterou způsobují bakterie Erwinia amylovora a objevuje se hlavně na teplých a vlhkých stanovištích. V takových podmínkách je vhodné volit odolnější odrůdu ’Cydora robusta’.
Polokmen, nebo raději keř kdouloně?
Kdouloně se vysazují začátkem listopadu, ve vyšších polohách raději až na jaře. Pro polokmen počítejte s šířkou a výškou 5 metrů. Kdouloně ve tvaru keře se dožívají vyššího věku než kmenné tvary, protože to odpovídá více jejich přirozenému růstu.
Jak úspěšně vysadit kdouloň
Před výsadbou vyryjte jámu dvojnásobného objemu, než má kořenový bal. Do jámy pak zarazte kůl asi 30 cm hluboko. Výpěstek s kořenovým balem vyjměte z nádoby. Pokud jsou kořeny směstnané do tvaru nádoby, rozvolněte je.
Kdouloň vysaďte do takové hloubky, aby bylo místo jejího štěpování asi 10 cm nad zemí. Prostor kolem kořenového balu vyplňte zeminou, kterou jste z jámy vyryli a obohatili o dobře vyzrálý kompost. Zeminu v jámě zpevněte přišlapováním. Stromek přivažte ke kůlu pod korunkou páskem z jutoviny nebo podobné tkaniny. Zeminu kolem stromku vytvarujte do mísy a důkladně zalijte.
