Co je to kapara
Kapara trnitá (Capparis spinosa) je plazivý keřík, který se pne až do délky 1 metru. Ve své domovině roste na skalách, zdech, klidně i na okraji pláže. Listy má střídavé, řapíkaté, šedozelené na vrcholku tupě špičaté, trochu dužnaté. Kapara má velmi krásné a nevšední květy, které jsou bílé se čtyřmi květními lístky dlouhými kolem 3 cm. Na květu jsou nejvíce výrazné fialovomodré až bílé tyčinky, které vyčnívají z květu a je jich opravdu velké množství. Kapara kvete od května do září. Jakmile odkvete, začne se tvořit plod, čímž je dužnatá, válcovitá bobule, která po dozrání podélně praská.
Jakou chuť mají kapary
To, proč je kapara tak oblíbená, pomineme-li její krásné květy a nenáročné pěstování, jsou především její poupata. Ta se sklízejí v různém stupni vývoje, nakládají do soli nebo slaného nálevu a prodávají se jako kapary nebo také starším názvem kaprlata. Je to opravdová delikatesa, která má sladkokyselou chuť a tmavě zelenou barvu. Kvůli tomu, že ne vždy jsou po ruce pravé kapary, se nakládají jako jejich náhražka také třeba poupata pampelišky či lichořeřišnice. Nicméně, pravou kaparu to nenahradí, protože ta má díky obsahu glykosidu s názvem rutin nezaměnitelnou chuť. Poupata by se měla po utržení nechat zaschnout a to minimálně 2 dny a až potom je dobré je naložit do nálevu, a to i se stopkou. Naložené se ponechají až 3 měsíce a pokud je nakládáte do octa, jakmile je vyndáte, propláchněte je pod vodou, aby nebyly příliš kyselé. Chuť kapary je kořeněně pikantní, příjemně nahořklá a spolu s olivami tvoří důležitou součást jídelníčků ve středomořských specialitách.
Jak se pěstuje kapary na zahradě
V našich podmínkách je možné kaparu trnitou pěstovat nejlépe jako mobilní zeleň, v nádobě, kterou musíme na zimu zazimovat. Vyletnit je můžete již koncem dubna a přibližně začátkem října ji pak musíte přenést do zimoviště. Zde by mělo být hlavně dostatek světla s teplotou kolem 10° C. Během přezimování omezíme zálivku. Substrát pro kaparu volíme lehčí, dobře vysýchavý, nejlépe doplněný perlitem. Během vegetace kaparu 1x za 14 dnů přihnojíme běžně dostupnými hnojivy.
O autorce:
Vystudovala Zahradní inženýrství na České zemědělské univerzitě v Praze a již přes 20 let působí jako zahradní architektka. Její koníček se zároveň stal i její profesí, založila úspěšnou, realizační firmu, která svým zákazníkům ukazuje, že krásnou a udržovanou zahradu může mít každý, stačí jen vědět, jak na to. Své odborné znalosti a zkušenosti sdílí také na sociálních sítích a těší ji zájem fanoušků o rostliny a přírodu kolem nás. Zahradnímu oboru propadla natolik, že jej řadu let vyučovala na středních školách a vychovala tak několik generací mladých a perspektivních zahradníků.
