Zpočátku používali Inkové květy lichořeřišnice jako lék se širokou škálou využití (k ošetření ran, kurdějí nebo při nachlazení) a také jako přísadu do zeleninových pokrmů. V Evropě se lichořeřišnice pravděpodobně objevila v 16. století, kdy ji z Peru dovezli španělští dobyvatelé. Evropané ale objevili zcela jiné využití lichořeřišnice než Inkové a zacházeli s ní jako s okrasnou rostlinou, sázenou v luxusních zahradách těch nejbohatších rodin. Krásné, dlouhé výhony lichořeřišnice nádherně zakrývaly dřevěné zahradní konstrukce a vytvářely tak v zahradách jedinečnou atmosféru.
Lichořeřišnice ozdobí zahradu, léčí a chutná
Lichořeřišnice spolehlivě kvete celé léto
Rostliny, které dnes pěstujeme v našich zahradách, se díky šlechtění holandských zahradníků původnímu druhu už moc nepodobají. Lodyhy lichořeřišnice jsou poléhavé, u některých odrůd pnoucí. Výhony jedné rostliny mohou dosahovat délky až 5 metrů. Listy jsou kulovité na dlouhých řapících. Květy jsou červené, oranžové nebo žluté a na rostlině se bohatě objevují od června až do prvních podzimních mrazíků.
Čeleď lichořeřišnicovitých zahrnuje více než 80 druhů této krásné a pro naše zdraví cenné rostliny, i když se pro pěstování používá jen několik z nich. V našich zahradách v podstatě rozlišujeme 2 druhy: lichořeřišnici větší (Tropaeolum majus), známou jako letničku s oranžovými květy v pestrolistých odrůdách a lichořeřišnici cizí (Tropaeolum peregrinus), známou také jako „lichořeřišnice stěhovavá“, která se v domácnostech využívá hlavně jako okrasná popínavá rostlina na zdi a ploty. Vyznačuje se okázalými, zelenomodrými listy s jasnými zářezy a jasně žlutými až kanárkovými květy s dekorativními ostruhami. Tato krásná popínavá rostlina dorůstá až do délky 2-3 metrů, proto vyžaduje vhodnou oporu, po níž se může pnout.
Pokud chcete, aby se vám lichořeřišnice pnula směrem nahoru, musíte jí vytvořit oporu.
Lichořeřišnice najde uplatnění od malých balkónů až po zámecký park
Lichořeřišnice je pro svůj spolehlivý rozložitý růst velmi oblíbenou zahradní rostlinou i přesto, že se musí každoročně znovu vysévat. Uplatnění najde především jako půdní pokryv v záhonech nebo pod korunami stromů. Díky pnoucím výhonům je často využívána jako jednoletá popínavka, která během jedné vegetační sezóny popne požadovaná místa do výšky 2 metrů a ještě je ozdobí svými zářivými květy. Uplatnění nalezne i v nádobách a truhlících jako ozdoba balkónů, teras a vstupních prostor u domu.
Lichořeřišnici lze pohodlně pěstovat i na malém balkóně. Tato rostlina je vhodná i pro pěstitele začátečníky.
Pěstujte lichořeřišnici a zbavte se mšicí
Na pěstování jsou lichořeřišnice naprosto nenáročné, vyžadují spíše slunnou polohu v propustné půdě a vydatnou zálivku. Porostou i pokvetou i ve stínu, ale méně vydatně.
Lichořeřišnice v zahradě dokáže být i užitečným pomocníkem. Pod jabloněmi dokáže odradit vlnatku krvavou a dokonce zabránit rozšíření plísně bramborové. Další užitečnou schopností lichořeřišnic je, že na sebe dokážou nalákat mšice z okolních rostlin. V půdě lichořeřišnice odpuzuje hlísty.
Lichořeřišnice je v zahradě užitečným pomocníkem. Jednou z jejich vlastností je, že na sebe dokážou nalákat mšice z okolních rostlin.
Lichořeřišnice v kuchyni půl zdraví
Lichořeřišnice je jedlá opravdu celá! Konzumují se květy, semena i listy, které mají intenzivní, kořeněnou chuť, která připomíná řeřichu. Můžeme je použít do salátů, sendvičů, ale také jako přísadu do pesta nebo omáčky (po rozmělnění listů lichořeřišnice).
Oblíbenou pochoutkou z lichořeřišnice je letní salát.
V léčitelství má pak nezastupitelné místo jako přírodní antibiotikum především v oblasti dýchacích cest. Je zajímavé, že pravidelná konzumace lichořeřišnice může také zabránit tvorbě bakterií Salmonely a léčit nemoci močového ústrojí a ledvin. Lichořeřišnice je skvělým zdrojem vitaminu C pro posílení imunity a v neposlední řadě ji můžete používat jako dezinfekci na rány a urychlit tak jejich hojení.
Dříve byla lichořeřišnice také oblíbeným prostředkem proti vypadávání vlasů a pro podporu jejich růstu. Vyrábělo se z ní vlasové tonikum, které může dobře posloužit i v dnešní době jako přírodní prostředek proti častým následkům Covidu, jímž je právě často vypadávání vlasů.
Tinktura z lichořeřišnice je oblíbeným prostředkem proti vypadávání vlasů a pro podporu jejich růstu.
Recept na přírodní vlasové tonikum francouzského bylinkáře Leclerca:
100 g nať lichořeřišnice
100 g list kopřivy
100 g nať brčálu barvínku
25 g cibule kuchyňská
Vše naložíme do 1 litru 90% lihu a uložíme na teplém a tmavém místě na 14 dní. Pak přefiltrujeme, rostlinnou hmotu vylisujeme a dáme zpět do láhve. Tonikum vtíráme jemně do vlasové pokožky po umytí a mírném uschnutí vlasů, ale ne častěji než jednou za 14 dní.
Zdroje: www.magazinzahrada.cz, cs.wikipedia.org, www.herbavis.cz