půdopokryvný

Záhony mohou vnést do zahrady spoustu radosti rozmanitým množstvím barev a vůní a přilákat užitečný hmyz a motýly. Ještě před tím, než se vrhnete do práce, si pojďme projít tvorbu trvalkového nebo smíšeného záhonu.

Plody akébie pětičetné dozrávají v září až říjnu a zaskočí každého, kdo je vidí poprvé. Druhý šok vyvolává zjištění, že jsou jedlé. Nejde přitom o žádnou raritu, akébie je běžně pěstovaná popínavá rostlina, která zdobí nejednu zahradní pergolu či plot.

Krásně červené plody jahodky, které lákají k utrhnutí a ochutnání, najdete v létě hlavně v parcích, botanických zahradách, ale jako dekorace se jahodky vysazují i do soukromých zahrad. Na rozdíl od běžných jahod ale jejich plody rostou směrem vzhůru. Proč je nejíst?

Lichořeřišnice (Tropaeolum), někdy známá pod lidovým názvem kapucínka, je větší dužnatá letnička z čeledi lichořeřišnicovitých. Pochází z Jižní Ameriky, kde je dodnes populární jako tradiční koření. Znáte její použití v zahradě, kuchyni nebo domácí lékárničce?

Většina lidí si myslí, že se zelenina vysévá jen na jaře, protože v létě je na setí už pozdě. Existují ale zeleniny s krátkou vegetační dobou, které i po letním výsevu stihnou do konce sezony dorůst do konzumní velikosti.

Pupkovec je půdopokryvná trvalka, která se pěstuje kvůli své nenáročnosti a pro modré květy připomínající pomněnku. Vysadit ho můžete do podrostu listnatých opadavých dřevin, kde se rychle sám rozšíří.

U škornic oceňují pěstitelé zejména dekorativní listy, odolnost rostlin a nenáročnost na péči. Poloopadavé odrůdy navíc na jaře pod starými listy skrývají krásné květy. Aby lépe vynikly, seřízněte zjara rostliny těsně nad zemí.

Ideální zahradní porost je zapojený, protože rostlinami pokrytá půda je méně náchylná k zaplevelení a má nižší potřebu vláhy. Než se však zeleň rozroste, chvíli to trvá. Řešením je mulč, ideálně živý, tj. v podobě jiných rostlin, který nebude nutné obnovovat (jako třeba kůru) a bude i zdobit.

Konvalinka je koncem jara kvetoucí trvalka známá ze světlých listnatých lesů, křovinatých luk i částečně stíněných zahrad. Pozor však na záměnu jejích listů s listy česneku medvědího – je značně jedovatá.

Břečťan je stálezelená rostlina, kterou člověk běžně míjí. Existuje však mnoho faktů, které jeho “obyčejnost” vyvracejí. A dva různé druhy listů jsou jen jedním z nich.