Konvalinka vonná (Convallaria majalis) patří do čeledi chřestovitých rostlin a vyznačuje se plazivými oddenky (rhizomy), kterými se šíří po okolí (výjimečně může být i invazivní). Dorůstá do výšky kolem 20 cm a vytváří zpravidla dva (někdy ale i tři nebo čtyři) široké listy, mezi nimiž vyrůstá květní stonek s jednostranným hroznem květů. Rostlina kvete od května do června a její semeníky se postupně mění v oranžovočervené bobule.
Kromě bíle kvetoucí konvalinky (Convallaria majalis) můžete pěstovat i odrůdu 'Rosea' (na fotce), která kvete růžově. Za pozornost stojí také bíle panašovaný kultivar 'Albostriata' s krémovými proužky na listech nebo 'Fortin's Giant' s nepatrně většími květy.
Foto: Shutterstock
Pěstování a zahradní uplatnění konvalinek
Konvalinka má ráda chladnější stín a upřednostňuje vlhkou, ale nezamokřenou humózní půdu, nejlépe listovku. Ve vhodných podmínkách se snadno rozrůstá a šíří kolem sebe výraznou vůni.
Uplatní se v jednodruhové výsadbě jako půdopokryvná rostlina, nebo ve skupinové výsadbě, například s kapradinami nebo jinými stínomilnými rostlinami. Množit ji můžete na podzim dělením velkých trsů.
Proč některé rostliny kvetou zjara a jiné až v létě
Konvalinky v medicíně, parfémech i tabáku
V lidovém léčitelství se konvalinka v minulosti užívala k léčbě srdečních potíží (jakási náhrada za náprstník), což ale vedlo k častým otravám. Proto se používání konvalinek k domácí léčbě vyvarujte. Konvalinka je silně jedovatá a jedovatá je i voda z vázy, v níž byly konvalinky umístěny. Účinné látky z konvalinek k podpoře srdeční činnosti ostatně využívá i dnešní medicína.
Uplatnění mají i vonné látky konvalinek, a to při výrobě mýdel nebo parfémů, podrcené sušené květy se kvůli dráždivé vůni přidávají dokonce do šňupacích tabáků.