Jak pěstovat kokosovou palmu? U nás vám nepůjde...
Nejrozšířenější a nejznámější palmou je bezesporu právě kokosovník ořechoplodý (Cocos nucifera) neboli kokosová palma, která je jediným druhem svého rodu a původně pochází z Polynésie, dnes se však s kokosovou palmou setkáme ve všech exotických destinacích. Na Zemi kokosové palmy hojně rostly před 100 milióny let a kromě lidí se tato palma rozšiřuje právě díky ořechům, které dobře plavou a ve slané vodě vydrží živé velmi dlouho – uvádí se až čtyři měsíce – takže ho mořské proudy odnáší velmi daleko, kde se ořech uchytí a zakoření. Kokos ale není žádný ořech, jak by se dle druhového názvu mohlo zdát, nýbrž se jedná o dužnatý plod s peckou, a jeden plod kokosu váží zhruba půl kilogramu.
Jak poznám kokosovou palmu?
Kokosová palma je charakteristická pružným a štíhlým kmenem a korunou velkých složených listů na vrcholu kmene, které jsou lichozpeřené a dlouhé až šest metrů, bývá jich zde kolem 30 kusů. Dorůstá do výšky od 5 metrů do 25 metrů. Z jejich úžlabí vyrůstají až dvoumetrové laty květenství. Po oplození samičího květu se vyvíjí jednosemenná peckovice neboli kokosový ořech. Ten je kryt silnou, kožovitou, ve zralosti žlutou pokožkou pokrytou voskem. Pod ní je vrstva vláknitého mezokarpu, kterému se říká koir. Uvnitř je tvrdá skořápka se třemi slabšími místy, jímž se říká oči, a pod jedním z nich je umístěno embryo. Ke skořápce přiléhá bílý endosperm, což je jedlá hmota, která se v sušeném stavu nazývá kopra.
Z kokosové palmy nic nepřijde nazmar
Lidé na ostrovech dokážou kokosovník zužitkovat do posledního kousku. Dlouhé pevné listy se využívají jako střešní krytina, pletou se z nich koše, rohože nebo je dávají dobytku. Z nařezaného květenství vytéká míza, ze které se kvašením připravuje palmové víno nebo destilací lihovina známá jako arak. Kokosové plody se sklízí buď nezralé – pro kokosové mléko, nebo zralé – pro kopru neboli kokos. Tamní lidé dokážou zpracovat i dřevo z kmenů, z nichž se řežou prkna a vyrábí ploty, přístřešky, vyřezávají misky, sošky a ze skořápek svícny.
Pod kokosovník si nikdy nelehejte!
Ačkoliv již jen pomyšlení, že si lehnu do stínu kokosové palmy a užívám si zaslouženého nicnedělání, je velmi lákavé, nikdy si nelehejte pod kokosovou palmu. Respektive, nelehejte si pod ní ve chvíli, kdy na vrcholu jsou nějaké kokosové ořechy. U hotelových komplexů se většinou bát nemusíte, protože hoteloví zaměstnanci ořechy pravidelně odstraňují. Proč tolik povyku? Kokosová palma má na svědomí mnoho lidských životů, jelikož když vám z takové výšky spadne na hlavu kokosový ořech, nikdy to nedopadne dobře. Uvádí se, že úrazy, často smrtelné, kokosovými ořechy mají na svědomí více lidských životů, než napadení nějakým jedovatým hadem či žralokem.
V bytě vám kokosovník neporoste z jednoho prostého důvodu
Pěstovat kokosovou palmu v bytě není bohužel dlouhodobě možné, ačkoliv prodejci vám budou tvrdit opak, chtějí přece prodávat. Ze semen klíčící rostlina v květináčku, kterou nám někde prodali, si na naše domácí podmínky nikdy nezvykne, a jakmile vyčerpá zásoby v semeni, uhyne. Koupíte-li si větší palmu, ani zde to nedopadne dobře. Kokosové palmy milují horké klima se stálým pohybem vzduchu, a to lze u nás zajistit pouze ve vytápěném skleníku. Doma bývá přetopeno, málo se větrá, a hlavně je zde nedostatek světla přes zimní období, spolu s krátkým dnem je to pak pro kokosovník smrtelná kombinace. Naštěstí ale existuje celá řada jiných druhů palem, třeba datlovníky, kterým se u nás docela líbí a rychleji se adaptují na domácí prostředí. No a na kokosovou palmu se můžete těšit zase na vaší další exotické dovolené.
O autorce: Vystudovala Zahradní inženýrství na České zemědělské univerzitě v Praze a již přes 20 let působí jako zahradní architektka. Její koníček se zároveň stal i její profesí, založila úspěšnou, realizační firmu, která svým zákazníkům ukazuje, že krásnou a udržovanou zahradu může mít každý, stačí jen vědět, jak na to. Své odborné znalosti a zkušenosti sdílí také na sociálních sítích a těší ji zájem fanoušků o rostliny a přírodu kolem nás. Zahradnímu oboru propadla natolik, že jej řadu let vyučovala na středních školách a vychovala tak několik generací mladých a perspektivních zahradníků.
