Ledová královna čemeřice černá
Vykvétá již během druhé poloviny zimy a z jejích půvabných bílých květů se můžeme těšit až do dubna. Lidově se jí říká také sněžná či vánoční růže, ačkoliv patří mezi rostliny z čeledi pryskyřníkovitých. Své druhové jméno „černá“ získala podle zbarvení kořene, který obsahuje silné pomalu působící jedy, které vyvolávají srdeční arytmie nebo mohou zapříčinit zástavu srdce. Také oddenek, listy, květy a plody jsou jedovaté. Při práci s čemeřicí mějte raději rukavice, neboť kontakt s rostlinou může vyvolat alergickou reakci kůže v podobě dermatitidy a puchýřů.
Sněženky a bledule mají jedovaté nejen cibule
Jejich kvítky vykukující často ze zbytků sněhu a oznamují příchod jara. Bledule jarní a sněženka podsněžník patří k chráněným druhům rostlin. Setkáme se s nimi také ve volné přírodě, kde mnohdy tvoří souvislé porosty. Toxické alkaloidy rostliny chrání před okusováním živočichy. Celé rostliny jsou jedovaté, nejvíce jedovatých látek se nachází v cibulkách. Otrava vzniká požitím jakékoliv části rostliny a projevuje se zvracením, nevolností, průjmy, schváceností a zvýšenou produkcí slin.
Konvalinky překrásně voní, ale jejich jed dokáže i zabíjet
Tato rostlina roste nejen ve volné přírodě, ale také v parcích a zahradách, kde dává přednost stinným stanovištím. Jedovaté jsou všechny části rostliny, především pak stonky, listy a také červené bobulovité plody. Látky v nich obsažené patří k nejsilnějším srdečním jedům. Velmi snadno může dojít k záměně listů konvalinky vonné s listy česneku medvědího, který je oblíbený v lidovém léčitelství a sbírá se v době, kdy konvalinky ještě nekvetou. Taková chyba při sběru může mít tragické následky. Milujete vůni čerstvě natrhaných konvalinek a kocháte se jejich něžnými kvítky ve váze? Také tady platí obezřetnost, neboť i voda ve váze je následně jedovatá.
Talovín zimní upoutá žlutými květy, které snadno zaměníte za jiné druhy
U této půvabné jarní květiny je potřeba zvýšené obezřetnosti, neboť je celá jedovatá. Rozkvétá pouze, pokud se teploty pohybují těsně nad bodem mrazu. Nejvíce nebezpečných látek se nachází v hlízách, obsahujících prudce jedovatý lektin. K otravám dochází zejména z důvodu záměny orseje jarního za nebezpečný talovín, protože obě rostliny jsou si podobné, mají žluté květy a vykvétají brzy na jaře. Otravy se projevují změnou srdečního rytmu, dušností, průjmem a zvracením.
Jedovatá krása okouzlujících narcisů
Existuje nespočet druhů těchto oblíbených rostlin, všechny jsou jedovaté. Pro narcisy platí totéž co pro bledule a sněženky. Nejvíce jedovatých alkaloidů v sobě mají jejich cibule, které kvůli tomu nechávají bez povšimnutí myši a hraboši. Jedovaté jsou ovšem celé rostliny, včetně tolik obdivovaných květů. U citlivých jedinců může kontakt s rostlinou vyvolat podráždění kůže. Při trhání květin do vázy je nutné dávat si pozor na nebezpečný sliz vytékající ze stonků. Narcisy dáváme do vázy samotné, protože většina ostatních rostlin tento sliz nesnáší (například tulipány nebo kosatce). Voda ve váze se následně stává taktéž jedovatou, podobně jako je tomu u konvalinek.
Důležitá pravidla, na která nikdy nezapomínejte
Nesbírejte a nejezte rostliny, které neznáte. Raději se jich ani nedotýkejte, protože jejich šťávy a silice mohou vyvolávat alergické reakce. Při jakékoliv manipulaci s jedovatými rostlinami používejte rukavice, nejezte, nepijte, nesahejte si na obličej a do očí. Mějte vhodný oděv, který chrání vaši pokožku. Vždy si po práci na zahradě umyjte pečlivě ruce. Dohlédněte na děti a domácí mazlíčky, aby nedošlo ke zbytečné otravě. Při dodržování výše uvedených doporučení se jedovatých rostlin nemusíte bát. Řada z nich je v zahradě nezastupitelná a každoročně vás okouzlí svou krásou.
Zdroje informací: Wikipedia.org
HECKER, Katrin a Frank HECKER. Jedlé a jedovaté rostliny a plody: poznejte rozdíl. Přeložil Petr LABUDA. Praha: Grada, 2021. ISBN 978-80-271-3038-2.
