Bílé květy něžných sněženek se prodírají na svět ztuhlou, promrzlou zeminou jako jemné poselství blížícího se jara. Tahle křehká krása však klame tělem. Rozkvět sněženek ještě zdaleka neznamená definitivní příchod teplých dnů, ale v každém případě je na ně krásný pohled. Pojďme se podívat, co je na těchto nádherných jarních květinách tak fascinujícího.
Sněženky tvoří dceřiné cibulky. Hlavní podíl na jejich rozšíření v kvetoucí koberec však mají mravenci. Nechcete-li čekat, až roznesou plody po zahradě, a zajistí tak výsev, můžete se teď pustit do rozdělení jejich trsů.
Leckde tvoří sněženky husté bílé koberce, zatímco jinde kvetou jen málo. I když jsou něžné předjarní cibuloviny nenáročné, přece jen existuje pár chyb, které jim mohou uškodit. Poradíme vám, jak se jich vyvarovat.
Jarní krásky, které zdobí téměř každou zahradu, nejsou zdaleka tak nevinné, jak vypadají. Naopak, některé z nich jsou prudce jedovaté a dokážou způsobit těžké otravy končící v těch nejhorších případech i smrtí. Pojďme si je podrobněji představit.
Latinský název sněženky znamená sněžný květ. I v mnoha ostatních jazycích má tahle jarní květina v názvu sníh, a v češtině dokonce dvakrát: její plné jméno totiž zní sněženka podsněžník.
Sněženek existuje asi dvacet druhů a kolem osmi set hybridů. Tyto rostliny se obvykle na vhodném místě samy rozrůstají v bílý koberec. Pokud byste si je chtěli namnožit, nabízí se hned několik možností: dělení trsů, výsev semen nebo rozřezání cibulí.
