Legenda o sněhu a bílých květech
První sníh, který na zem kdysi napadl, prý neměl žádnou barvu. Dotčen tou nespravedlností odmítl proto roztát, a tak stvořitel – pobízen křikem hladových ptáků a zvířat – rozhodl, že si sníh smí vyžádat barvu u některé z rostlin. Ty se však odmítly dělit a rozhořčený sníh s pomocí větru – jemuž rovněž scházela barva – bičoval zemi jednou bouří za druhou. Když se živly na chvíli ztišily, jedna z květin se nad sněhem slitovala a nabídla mu barvu ze svých květů – čistě bílou. Sníh ji přijal a na znamení vděčnosti ona jediná smí rozkvést, když sníh vládne nad zemí.
Od té doby nám tahle rostlina dává naději, že zima už brzy skončí. Kdo dočetl až sem, tuší, že tou květinou byla sněženka.