Během léta je zahrada plná barev. Zásluhu na tom mají nejen trvalky a letničky, ale také keře. Mnoho týdnů kvete třeba komule Davidova (Buddleja davidii) a ibišek syrský(Hibiscus syriacus) nebo třezalka (Hypericum) a řada tavolníků (Spiraea). Koncem léta se k nim přidá ořechokřídlec (Caryopteris), jehož výrazně modré květy přitáhnou pozornost všech – nejen lidí, ale i včel a čmeláků.
Jak „letní“ keře a polokeře řezat
Při řezu je důležité vědět, že tyto dřeviny (ať patří mezi keře, nebo polokeře) vytvářejí poupata především na dřevě z letošního roku, tedy na výhonech, které se vytvořily v daném roce na jaře. Na starších větvích naopak kvetou jen málo nebo vůbec. Proto se staré větve radikálně odstraňují: tím se podpoří tvorba nových kvetoucích výhonů a zároveň se tak předchází přílišnému zahuštění keřů.
Pravidelný řez také rostlinám pomáhá udržet potřebnou vitalitu. Jak je to důležité, poznáte, když střih zanedbáte: zapomenete-li třeba ořechokřídlec několik let zastřihovat, keř ve spodní části olysá a jeho větve zestárnou. Radikální řez až na staré dřevo pak nepřinese kýžený účinek, protože keř mezitím ztratil schopnost regenerace. V takovém případě je nejlepší nahradit zestárlou rostlinu novou. Totéž platí i pro komuli.
Jaký typ řezu zvolit při prořezávce keřů
Kdy řezat okrasné keře kvetoucí v létě
Optimální termín pro zastřižení je v předjaří nebo časně na jaře – v době, kdy už pominuly silné mrazy, ale dřeviny ještě nezačaly rašit. Většině druhů svědčí silné zastřižení. Větve tavolníku japonského, třezalky, perovskie a mrazuvzdorné fuchsie se zastřihují jen několik centimetrů nad zemí. U komule, ořechokřídlece a latnatce zůstane po řezu jen nízká základní kostra keře. Udržovací řez zahradního ibišku syrského se naopak omezuje na zkrácení výhonů z předchozího roku asi o třetinu.
