Do Evropy byly jiřiny přivezeny před 200 lety a díky intenzivní šlechtitelské práci se vyvinuly v bohatý sortiment kultivarů různých tvarů a celé škály barev.
Hlízy jiřin vysazujeme právě nyní, v polovině května, kdy již přešli „zmrzlí“ a nehrozí tak silné mrazy. Volíme slunná stanoviště, která jsou chráněná před větrem. Jiřiny mají rády humózní, propustnou, nepříliš mokrou půdu. Vysazujeme pouze pevné, zdravé hlízy a to na vzdálenost 60-100 cm a hluboko tak, aby kořenový krček byl asi 10 cm pod povrchem půdy. Budete-li během vegetace půdu kolem jiřin okopávat, dbejte zvýšené opatrnosti, abyste přitom nepoškodili hlízy, to by se pak na hlízách množily houbové choroby. Vysoké odrůdy vyžadují oporu, jinak se vám při dešti či větším větru zlomí.
Jiřiny jako živý plot? Proč ne..
Jiřiny i jiřinky se používají na venkovní záhony, jako zajímavá solitéra, ale také k řezu či k sušení. Zajímavé je také jejich využití jako živého předělu mezi jednotlivými částmi zahrady, např. chcete-li oddělit zeleninovou část od okrasné, vysaďte několik jiřin do řady a získáte netradiční živý plot.
Jiřiny začínají kvést koncem srpna a květy jiřin se řežou před východem a po západu slunce, plnokvěté odrůdy až při plně rozvinutém úboru. Nikdy květy jiřin neřežte za plného slunce, nevydrží totiž tak dlouho ve váze.
Chcete-li se z květů jiřin těšit co nejdéle, pravidelně odstraňujte odkvetlé květy. V opačném případě se začnou tvořit semena a doba kvetení se podstatně zkrátí, protože květina již splnila svůj úkol – zajistila potomstvo.
Hlízy jiřin jako afrodiziakum
Jiřiny pochází z Mexika a Aztékové používali jejich hlízy nejen v kuchyni a v léčitelství, ale také jako afrodiziakum. Chcete-li si jiřiny namnožit, právě hlízy jsou tou nejlepší volbou. Další možností vegetativního množení je pomocí řízkování. Z hlediska výsadby platí, že čím častěji jiřiny pěstujete na stejném místě, tím rychleji degenerují a jsou více napadány škůdci, místo jejich výsadby proto střídejte.
Se zálivkou opatrně, zalévejte spíše častěji a méně vydatně. Pokud to totiž se závlahou přeženete, v dobré víře samozřejmě, často dojde k zahnívání hlíz. Zálivku můžete spojit s přihnojováním, protože je nutno počítat s tím, že při vydatnějších deštích dojde k odplavení velkého množství živin.
Nemáte dostatek místa pro výsadbu jiřin? Nevadí…
Vzhledem k tomu, že jiřiny jsou velmi prošlechtěné, existuje řada kultivarů, které lze, bez problémů, pěstovat také v nádobě na terase či balkonu. Jediné, co byste měli dodržet je, hloubka květináče, která musí být minimálně 30 cm a drenáž na dně květináče. Jinak by, v případě větší zálivky, docházelo k zahnívání hlíz.
Anemonky, kaktusovky či fimbry? Aneb není jiřina jako jiřina…
Mezi nejzákladnější skupiny jiřin, se kterými se můžete setkat, patří zejména:
Anemonkovité jiřinky neboli sasankokvěté, jsou nízké, bohatě kvetoucí jiřinky, které se hodí k výsadbě záhonových lemů, do nádob a květinových záhonů. Výška těchto jiřinek je od 30 do 50 cm.
Dekorační jiřinky kam patří tradiční vysoké (okolo 1m) plnokvěté jiřiny se širokými, jazykovitými okvětními plátky. Snadno se pěstují a jsou dost otužilé. Tento typ jiřin má větší, vysoce dekorativní květ a hodí se především na záhony a do kytic.
Kaktusovité jiřinky jsou vyšší, plnokvěté jiřiny s okvětními plátky srolovanými do trubičky. Dělí se na kaktusovky (jehlicovité) a polokaktusovky (semikaktusovité). Do této supiny patří také pavoukovité jiřiny (Spider) se stočenými okvětními plátky. Dosahují výšky až 120 cm, vyžadují oporu a hodí se jak na záhon, tak i k řezu.
K řezu a k sušení jedině pomponky
Pomponkovité jiřinky mají ze všech skupin nejdelší dobu kvetení. Jsou podobné kulovitým, mají ale menší, něžnější a kompaktnější květenství. Květy vyrůstají na vysokých stoncích, jsou obzvlášť vhodné k řezu a k sušení. Vysoké jsou 1m.
Kulovité jiřinky zvané též balky, mají téměř kulovité květenství (jako pompónky), tvořené pravidelně rozloženými jazykovitými květy s čepelí široce vejčitou až ledvinovitou, na špičce zakulacenou. Hodí se především k řezu, pěkné jsou i na záhonech.
Náhrdelníkovité jiřinky neboli okružíkovité mají jednoduché květy se žlutým středem okolo kterého je límec (náhrdelník) z drobných okvětních plátků, většinou odlišné, ale dobře sladěné barvy. Výška bývá od 40 do 70 cm. Právě tímto typem jiřin uděláte velkou radost také včelám, které mají díky otevřenému květu snažší přístup k pylu.
Velmi oblíbené jsou třepenité jiřinky neboli fimbry
Ve všech skupinách byly vypěstovány odrůdy s rozštěpenými okraji, takovým jiřinám se říká třepenité jiřinky neboli fimbry a v posledních letech jsou velmi žádané. Roztřepané konce okvětních plátků dodávají květům velice nevšední vzhled. Vysoké jsou přes 1m.
Ačkoliv jsou jiřiny v květomluvě symbolem pro pýchu, nic jim to neubírá na jejich atraktivitě a stále vzrůstající oblibě. Nečekejte tedy a vyberte si mezi nimi toho svého favorita.
