Podobnost mezi měsíčnicí roční (Lunaria annua) a večernicí vonnou (Hesperis matronalis) není náhodná, patří totiž do stejné čeledi – brukvovité. Tyto rostliny se vyznačují čtyřčetným květem, který při pohledu shora připomíná křížek. Proto se jim také dříve říkalo křížaté. Rostliny této čeledi jsou všechny jedlé, řadí se k nim například ředkvička, květák nebo řepka, ale měsíčnice a večernice jsou z nich určitě nejdekorativnější.
Večernice vonná láká vůní noční motýly
Večernice vonná je dvouletá rostlina (někdy i krátkodobá trvalka), která kvete od května či června do konce července fialovými květy. Zajímavé na nich je, že se opojně rozvoní až v odpoledních a večerních hodinách, aby přilákaly noční motýly.
Rostlina dorůstá do výšky 90 cm, přičemž v horní polovině se větví (je vhodná k řezu). Vytváří spíše podlouhlé a drobně pilovité až celokrajné listy. Plodem jsou oblé šešule, dlouhé 5–10 cm.
Večernice prospívá na slunci a v polostínu s vlhčí půdou, často se používá jako podrost vyšších stromů. Semena se začátkem dubna vysévají přímo na vybrané místo či záhon a v dobrých podmínkách (15 °C a více) klíčí do dvou týdnů. Rostlina se může následně sama přesévat.
Měsíčnice roční a její stříbrné „penízky“
Měsíčnice roční je nenáročná dvouletka, která v prvním roce vytvoří přízemní růžici listů a ve druhém řídce větvený stonek s bohatou násadou květů. Dorůstá, stejně jako večernice, do zhruba 90 cm a rovněž kvete fialovými, avšak nevonnými květy (od dubna do června, podle podmínek). Plody jsou zploštělé eliptické šešule, díky nimž získala rostlina jméno měsíčnice (připomínají lunu, stříbřitý měsíc). Suché stonky s plody (říká se jim také Jidášovy penízky) se často používají do suchých vazeb.
Rostlina nepotřebuje zvláštní péči. Má ráda lehčí a výživnou půdu, ale poroste téměř kdekoli. Semena se sejí začátkem léta přímo na vybrané stanoviště, kde po zahrnutí půdou vyklíčí do tří týdnů. Měsíčnice se samovolně přesévá.
Čím se měsíčnice od večernice liší
Kromě vonných a nevonných květů, které kvetou v jinou dobu, a jinou podobou šešulí (podlouhlé oblé u večernice a zploštělé eliptické u měsíčnice) se obě rostliny zásadně liší vzhledem svých listů. Zatímco večernice má listy spíše podlouhlé a drobně pilovité až celokrajné, měsíčnice se vyznačuje velkými a na okrajích výrazně zubatými listy srdčitého tvaru.
Listy obou rostliny se mimochodem mohou přidávat do salátů (a to samé platí i pro jejich květy). Měsíčnice má ostřejší chuť, a proto uplatní se spíš ve slaných jídlech, večernice je vhodná i k dekoraci sladkých.
