Rodové jméno juka vláknitá (Yucca filamentosa) je odvozeno od vlákna, které se u juky nachází v listu. Juka vláknitá je někdy nazývána palmovou lilií, ale nemá nic společného ani s palmami, ani s liliemi.
U nás lze pěstovat především juku vláknitou neboli palmovou lilii
Z hlediska nenáročného pěstování u nás je ovšem možno doporučit pouze juku vláknitou, která má přízemní listovou růžici. Jiné druhy mají často efektní, různě vysoký kmínek.
Pro svoji výšku se juka využívá jako solitéra: potřebuje ale dostatek místa
Juka má zajímavé a výrazné také mečovité listy, které jsou ostré a dlouhé až 60 cm a vydrží přes zimu. Starší listy poléhají k zemi a různě prosychají, ty můžete klidně odstřihnout. Listy jsou nahuštěné v přízemní růžici, k níž během let přirůstají další růžice, a tak vzniká nepřehlédnutelný porost. Exotický vzhled však navozuje zejména květenství. Od druhé poloviny června do srpna vyrůstá skoro z každé dobře narostlé listové růžice bezlistý rozvětvený stvol do výše i přes 1,5 m. Ten je zakončen až 90 cm dlouhou latou s desítkami květů, jež jsou krémově bílé a zvonkovité.
Jak pěstovat juku vláknitou a co udělat pro to, aby stále kvetla?
Jakmile juka odkvete, květní stvol odřízneme co nejblíže u země. Máte-li mladé rostliny, přes zimu je přikryjte chvojím, starší rostliny žádnou zimní ochranu již nevyžadují. Na jaře je pak i z estetického hlediska třeba odstříhat uschlé či uhnilé listy, protože právě odkvetlá růžice odumírá. Po mnoha letech juka někdy přestává kvést, pak je třeba ji na jaře mírně přihnojit minerálním nebo i organickým hnojivem. Když to nepomůže, rostlinu vyryjeme a půdu vylepšíme.
Juka vláknitá je řeznická kytka: jen tak ji něco nezničí
Juka je opravdu velmi nenáročná rostlina, z toho důvodu se jí říká „řeznická kytka“, což je označení pro všechny rostliny, které tolerují přešlapy pěstitelů. Jediné, co vám juka neodpustí, je její umístění do stínu. Juka, vzhlede k tomu, odkud pochází, potřebuje slunce a sucho. Miluje vápník a nesnáší přemokřené půdy, to většinou uhyne. Vysadíte-li ji do stínu, vydrží to, ale nepokvete a to by byla velká škoda.
S kým to palmové lilii sluší nejvíce: traviny a suchomilné rostliny
Juka na sebe strhává veškerou pozornost, takže nejlepší je vysadit ji jako solitéru někam, kde se bude moci dostatečně rozrůst do stran. Jestliže si takové místo dovolit nemůžete, vysaďte ji doprostřed trvalkového či travinného záhonu. Velmi dobře vypadá s dalšími suchomilnými rostlinami, již zmíněné traviny, poléhavé jalovce, rozchodníky, opuncie. Jako doplněk je krásný nějaký kámen, valoun či drobný štěrk.
Květy juky jsou jedlé, konzumují se syrové i tepelně upravené.
Juka vláknitá rozhodně není jen tak obyčejná trvalka
Ve své domovině se juky nepěstují jen pro krásu. Z jejich vláken se dají splétat provazy nebo rohože i hrubé koberce. I u nás se můžete potkat s různými potravními doplňky, které se vyrábí z drceného kořene jiného druhu juky. Vyrábí se z něj mýdla a šampony.
O autorce:
Vystudovala Zahradní inženýrství na České zemědělské univerzitě v Praze a již 20 let působí jako zahradní architektka. Její koníček se zároveň stal i její profesí, založila úspěšnou, realizační firmu, která svým zákazníkům ukazuje, že krásnou a udržovanou zahradu může mít každý, stačí jen vědět, jak na to. Své odborné znalosti a zkušenosti sdílí také na sociálních sítích a těší ji zájem fanoušků o rostliny a přírodu kolem nás. Zahradnímu oboru propadla natolik, že jej řadu let vyučovala na středních školách a vychovala tak několik generací mladých a perspektivních zahradníků.