Popínavým dřevinám se také říká dřevité liány, neboť jejich stonek je často dřevnatý a pnou se pomocí úponků či příčepivých kořínků k nějaké opoře. Popínavé dřeviny jsou oblíbené především tam, kde není moc místa pro klasické, okrasné záhony, neboť rostou do výšky a tím nám nezaberou žádné místo. Většina z nich krásně kvete, plodí a na podzim dokáží zbarvit své listy do neuvěřitelných barev.
Jedlé plody a květy vonící po čokoládě: popínavá akébie umí překvapit
Akébie pětičetná (Akebia quinata) je velmi vzrůstná liána a pokud se jí u vás bude líbit, chová se někdy až agresivně. Je proto důležité, mít pro akébii dostatek místa a chcete-li ji vysadit k pergole, musí být stabilní. Roste poměrně rychle, za rok mívá metrové přírůstky. Ve své domovině, v Severní Americe, je to sice invazní druh, nicméně pokud se jí budete trochu věnovat, získáte krásnou popínavku, která snáší polostín i slunce, sušší lokalitu a za to se vám odvděčí vonnými, hnědočervenými květy, případně i plody, které jsou jedlé. Někdy bývá nazývána také čokoládové víno, neboť její květy voní po čokoládě.
Podražec nevyžaduje žádné hnojení, roste totiž bujně sám od sebe
Podražec velkolistý (Aristolochia macrophylla) je liána, která má až 30 cm velké listy, právě za nimi bývají schované zajímavé květy, které jsou dýmkovitě zahnuté a purpurově hnědé barvy. Květy se objevují v červnu a červenci, takže pokud v této době zavítáte do botanických zahrad, můžete se květy podražce pokochat. Podražec má rád polostín a humózní, mírně vlhkou zahradní půdu. Ideálně roste na velkých a pevných trelážích.
Trubač kořenující (Campsis radicans) se pěstuje především pro své trubkovité květy, které se objevují od konce června až do září a jsou různých barev. Není úplně vhodný jako popínavka k posezení, protože v době květu k sobě láká vosy a jiný bodavý hmyz. Jeho nežádoucí vlastností jsou kořenové oddenky, které mohou v blízkosti matečné liány zaplevelit trávník, květinové záhony či prorůst dlažbu. Je tedy nutné věnovat mu dostatek pozornosti a dát mu vždy jasně najevo, kdo je zde pánem.
Sněhobílé květy do stínu: popínavá hortenzie zkrášlí každou nevzhlednou zeď
Hortenzie popínavá (Hydrangea petiolaris) je výjimečná v tom, že roste jako mohutná dřevitá liána. Ideální oporou jsou zdi nebo skály, kde vytváří impozantní porosty až 25m vysoké. K přichycení používá příčepivé kořeny. Dekorativní jsou její velké, bílé květy, které hortenzii opravdu nezapřou a krásně voní. Stejně jako většina hortenzií miluje kyselé půdy, polostín i stín.
Popínavý břečťan jako jeden z mála dokáže ozelenit zdi i ve stínu
Břečťan popínavý (Hedera helix) je stálezelená liána s příchytnými kořínky a zároveň domácí dřevina s řadou kultivarů. Ideální oporou je zeď, skála nebo kmen stromu. Roste na stinných, polostinných, ale i na slunných stanovištích a miluje vlhčí půdy. Břečťan dokáže růst poměrně agresivně, takže je nutno ho hlídat a včas řezem redukovat v růstu. Zejména pokud se rozrůstá do korun stromů, kde může způsobit zastínění koruny.
Podzimní ohňostroj barev: v tomhle nemá loubinec konkurenci
Loubince (Parthenosiccus sp.) nebo také psí víno, jedná se o světlomilné liány na velké plochy. U nás se používají nejvíce dva druhy, loubinec trojčetný (Parthenocissus tricuspidata) a loubinec pětičetný (Parthenocissus quinquefolia). Loubinec trojčetný je ideální k pokrytí zdí a jeho listy se střechovitě překrývají. Loubinec pětičetný se využívá na treláže a pergoly. Oba dva se na podzim vybarvují do výrazných šarlatových barev a poskytnou nám tak dokonalou podívanou.
Míle za minutu: popínavá opletka dokáže narůst několik metrů za rok
Opletka bucharská (Fallopia baldschuanica) je zcela nenáročná liána, která umí být velmi vzrůstná. Z tohoto důvodu se hodí k pokrytí větších ploch, např. k popnutí protihlukových barier, nevzhledných stěn, zdí či plotů. Za rok dokáže narůst až o 8m, z toho také vychází také její označení „míle za minutu“. Dobře snáší sucho, kamenitou půdu a miluje slunce. Kvete drobnými bílými květy od června do srpna a v době květu je velmi dekorativní.
O autorce:
Vystudovala Zahradní inženýrství na České zemědělské univerzitě v Praze a již 20 let působí jako zahradní architektka. Její koníček se zároveň stal i její profesí, založila úspěšnou, realizační firmu, která svým zákazníkům ukazuje, že krásnou a udržovanou zahradu může mít každý, stačí jen vědět, jak na to. Své odborné znalosti a zkušenosti sdílí také na sociálních sítích a těší ji zájem fanoušků o rostliny a přírodu kolem nás. Zahradnímu oboru propadla natolik, že jej řadu let vyučovala na středních školách a vychovala tak několik generací mladých a perspektivních zahradníků.
