To se sice lehko řekne, ale hůř provede, zvlášť když pokyny k zimování rostlin jsou jen obecně popsané: dostatek světla, přiměřená zálivka a vhodná teplota. Co to ale přesně znamená?
Rostliny potřebují co nejsvětlejší místo – kde to ale je?
Světlé místo je například hned za okenní tabulkou, ideální je okno na jih. Závěsy a žaluzie pohltí hodně světla, proto je důležité opravdu místo přímo u okna. S každým metrem, který dělí rostlinu od zdroje světla, se totiž množství světla snižuje o polovinu, a to je v zimě, kdy je světla tak málo, znát.
Základní pravidlo zní: čím je místo teplejší, tím světlejší by mělo být. Obecně také platí, že stálezelené rostliny (jako třeba oleandr nebo vavřín), potřebují celoročně hodně světla. Naproti tomu opadavé rostliny (fuchsie nebo durmanovec), se přes zimu spokojí s horšími světelnými podmínkami.
Jak často je třeba zimující rostliny zalévat?
Čím teplejší je stanoviště, tím častěji byste měli rostliny kontrolovat. Ve vytápěné zimní zahradě zalévejte jednou za dva dny, na temperovaných stanovištích (5–15 °C) zhruba jednou týdně. V nevytápěných místnostech zálivka závisí na počasí. Za slunného dne se může odpařit hodně vody, a tak je někdy nutné zalévat dokonce každý den. Několik dnů pod mrakem může naopak potřebu vody snížit na nulu.
V zásadě platí: je lepší rostliny zkontrolovat jednou navíc, a třeba nezalévat než kontrolu vynechat. Žádná rostlina nepotřebuje stejné množství vody jako její sousedka. Vhodnější je ale trochu sucha než voda stojící v misce a přemokřený substrát.
Jaká teplota je pro přezimování rostlin ideální?
Na to neexistuje paušální odpověď. Minimální teplota závisí na tom, odkud daná rostlina pochází. Kdo ví, jaké je klima v její domovině, obvykle dokáže odhadnout správné podmínky – od tropických (asi 20 °C) až po mediteránní (kolem 0 °C).
Problémy při teplém přezimování vyplývají většinou z nesprávné zálivky. Při pokojové teplotě najdou ideální podmínky k životu také škůdci, kteří se rychle množí, což vyžaduje neodkladný zásah.
