Který si ale vybrat? Rozlišuje se hrách zrnový s malými semeny bohatými na škrob, oříškově sladký hrách dřeňový a hrách cukrový, který se jí mladý, i s lusky. Jen málo odrůd hrachu dokáže nabídnout všestranné využití. Odrůda ’Delikata’ poskytne při časné sklizni stejně jemné lusky jako hrách cukrový, později už je třeba odstranit tenký, ale tuhý vnitřní obal, který se vytvoří uvnitř lusku, a hrášky se tedy musí vyloupat podobně jako u hrachu dřeňového. Téměř zapomenutý je už dnes hrách s fialovými lusky.
V závislosti na odrůdě můžete vysévat od poloviny března do května. Do řádků vzdálených přibližně 40 cm sejte zrnka hrachu v odstupu 3 až 5 cm do hloubky přibližně 3 cm. Zahrňte a půdu lehce přimáčkněte.
Termín výsevu
K nejčasnějším patří hrách zrnový, který dobře snáší zimu. Může se vysévat už při teplotách okolo 5 °C. Cukrové a dřeňové hrachy jsou na chlad trochu citlivější, takže se vysévají teprve od počátku dubna, když teploty dosáhnou přibližně 8 °C. Klíčení všech odrůd hrachu příznivě ovlivní pečlivá příprava záhonu a prokypřená, jemně drobtovitá, humózní půda. Písčitou nebo hlinitou půdu vylepšíte zapracováním vyzrálého kompostu (2 až 3 litry na metr čtvereční). Do doby, než se objeví děložní lístky, chraňte záhon proti hrabání kosů netkanou textilií nebo sítí. Pak však textilii sejměte: trvalé zakrytí hrách špatně snáší.
Bobovité rostliny jsou okrasou záhonu, jejich plody se plynule sklízejí po několik týdnů a v zemědělských postupech patří k nejdůležitějším rostlinám.
Dusík od bakterií
Přihnojování v době růstu není nutné, protože bobovité rostliny, mezi něž hrách náleží, si opatřují dusík prostřednictvím nitrifikačních bakterií žijících v kulovitých hlízkách na jejich kořenech.
Ani na zalévání není hrách náročný. Má totiž hluboko sahající kořenový systém, takže ho stačí zalévat jen při déletrvajícím suchu. Pokud kořeny po konci sklizně nevytrhnete ze země a odstraníte jenom nadzemní části, bude z předchozí přítomnosti hrachu v záhonu profitovat letní zelenina, jako jsou okurky, rajčata nebo brokolice. Budou totiž moci využít dusík nashromážděný v hlízkách; přizpůsobte tomu režim hnojení.
Opora je nezbytná. Stabilitu rostlin zvýší i přihrnutí půdy. Rostliny navíc vytvoří větší množství kořenů, které pro následující kultury zanechají jemně drobtovitou půdu obohacenou dusíkem.
Vzhůru po opoře
Výhony odrůd nepřesahující 60 cm se o sebe opřou navzájem, vysoké odrůdy hrášku však oporu nezbytně potřebují. Nejjednodušší oporu pro odrůdy hrachu s výškou do 80 cm vytvoří lískové pruty zapíchnuté do země. Čerstvě uříznuté nebo suché silnější pruty se zapichují do země tak, aby se vzájemně křížily. V zemi by měly být zaraženy alespoň do hloubky 20 cm.
K vytvoření obelisku pro pnoucí rostliny potřebujete čerstvě nařezané vrbové pruty. Základní kostra se dělá ze silných a pevnějších prutů. Při vplétání tenčích ohebných větví do proutěné konstrukce se nekladou žádné meze fantazii. Máte-li stabilní trvalou oporu, například mříž stlučenou z dřevěných latí, využijte ji: pokud je dostatečně pevná, vyveďte na ni rostliny hrachu ze zdvojených řádků z obou stran.
Kdy přesně sklízet
Období sklizně závisí na pěstované odrůdě. Hrách cukrový chutná nejlépe, když se semena v lusku zřetelně rýsují. Hrách dřeňový by měl mít zrnka jasně zelená a kulovitá. Hrách setý zrnový se sklízí, až když lusky zaschnou.
