Ozimý česnek má oproti jarnímu tu výhodu, že s nástupem jara začne hned růst (už je zakořeněný), zatímco na jarní česnek, který se sází v březnu, zakořenění teprve čeká (na druhou stranu se vyhne houbomilce česnekové). Při mírné, resp. teplé zimě, ale může ozimý česnek začít růst předčasně a únorové mrazy vás o něj mohou připravit. Pokud je tedy daný rok taková „zima nezima“, můžete s výsadbou ozimého česneku počkat až do ledna.
Pravidla pro lednovou výsadbu ozimého česneku
Základním pravidlem pro lednovou výsadbu česneku je nezamrzlá půda. Ideálním termínem je tedy dlouhodobě teplé počasí (půda musí mít ale trvale pod 9 °C), nebo obleva, při níž půda povolí. Půda na záhonu by však neměla být rozbahněná, vyberte si proto období, kdy neprší nebo je delší dobu po dešti. Čím dříve ozimý česnek v takovém období zasadíte, tím lépe.
Paličák sázený v lednu možná nevytvoří stroužky
Nevýhodou lednové výsadby může být, že česnek možná nedoroste do stejných rozměrů jako při podzimním sázením, a to i při případné pozdější sklizni. U paličáků takto pozdně sázených navíc hrozí, že nevytvoří jednotlivé stroužky – vznikne jen jedna velká cibule. Pro zpracování v kuchyni to může být i výhoda, takový česnek se však špatně skladuje.
Lednová výsadba česneku by měla být mělčí
Stroužky česneku sázejte podpučím dolů. Pro podzimní výsadbu platí, že čím dříve sázíte, tím hlouběji. Podle odrůdy se uvádí hloubka 5 až 10 cm. Při lednovém (tedy opožděném) sázení volte proto hloubku výsadby spíš mělčí.
