Nechat listí na trávě a záhonech?
Někdo stromy na zahradě neuznává, protože pro něho znamenají spoustu práce spojené s opadem listí a plodů, potřebují řez a další péči. Jiní si zase zahradu beze stromů nedokáží představit. Stromy na zahradě nám poskytují stín, udržují vlhkost a dobré klima na zahradě, poskytují chutné plody pro nás nebo ptactvo, a v neposlední řadě také živiny pro další rostliny v podobě kompostu.
Velké zahrady dovolí ponechat listí jen tak, v určité míře poslouží i jako hnojivo pro trávník, a hlavně pro podrost, avšak zahrady s menší plochou, kde se pohybujeme, volají po úklidu spadaných listů. A my, během přehlídky podzimních barev a veselého skotačení ptáků v částečně opadaných korunách stromů, nastupujeme s hráběmi a občas zoufáme, co s tím vším zase budeme dělat.
Listy na záhonech je možné ponechat (fungují jako mulč i zimní ochrana), jedná se spíše o estetickou záležitost, zda se nám v nich spadané listí líbí, další možností je část listí ponechat jen tak pod stromy, ale je nutné počítat s tím, že trávník spíše trpí. Obrovský užitek má listí v kompostu, kde je ceněnou součástí. Ani kompost však není nafukovací, a tak, pokud nemáme popelnici na bioodpad a nechceme listy odvážet na kompostárnu, můžeme si vyrobit například listovku.
Rozdrcením listí nebo posekáním sekačkou urychlíme zrání listovky. Listy z ořešáku proces zrání zpomalí.
Listovka je požehnáním, navíc z vlastní zahrady zdarma a téměř bez práce
Výroba listovky není naštěstí vůbec složitá, spočívá vlastně v pouhém nahromadění listů. V obchodech se listovka prodává stejně jako rašelina a další substráty nebo hnojiva. Je jemná, kyprá a voňavá, připomíná les. Využít se dá jako čistě přírodní hnojivo, ale snadno z ní připravíme i substrát pro balkonové květiny.
Prospěch z ní budou mít i pokojové rostliny, nebo mladé sazeničky zeleniny, kde poslouží jako substrát a zároveň hnojivo při výsevu. Hodí se i nyní na podzim, kdy s ní přihnojujeme drobné bobulové ovoce. Stejně tak ocení její živiny ostatní ovocné stromy, stejně jako trvalky na záhonech, především ty, které mají rády lesní prostředí a polostín.
Pro tyto účely se využívá listovka již uzrálá, většinou alespoň po jednom roce, částečně uzrálou listovku používáme například jako mulč.
Substrát pro nádobové rostliny připravíme jednoduše přimícháním trochy písku, kompostu nebo obyčejné zeminy v závislosti na druhu rostlin.
Listí v pytlích o něco zmenší svůj objem už během podzimu. Vysoké pytle ušetří místo, nezapomeňte je propíchat.
Příprava je jednoduchá, vyzrání listovky snadno urychlíte
Vystačíme si i s obyčejnými pytli, máme-li místo, pak s ohrádkou podobně jako pro kompost, například kůly obehnané pletivem. Pytle plníme postupně, listí si ještě o něco během podzimu sedne, vejde se ho tedy o něco více. Po naplnění listí v pytli, je-li suché, pokropíme, zavážeme a propícháme, aby do nich měl přístup vzduch a mohla odtékat voda. Výborně nám zde poslouží staré pytle na brambory. Naplněné pytle umístíme do stínu.
Listovka pro mulčování bude připravená v dalším roce pro mulčování, pro hnojivo a substrát nejdříve po roce, tedy příští podzim při rychlém rozkladu, lépe až na následujícím jaře.
Použít se dá i listí ořešáku, počítejte však s výrazně delší dobou rozkladu. V žádném případě nepoužívejte chorobami napadené listí.
Urychlit rozklad listí můžeme tzv. naočkováním kompostem, kdy mezi vrstvy listí přidáváme i částečně rozložený kompost. Taktéž rozpad urychlíme rozemletím listí nebo posekáním sekačkou, sypat do pytle tak lze přímo z koše sekačky.
