Co tedy udělat už teď, abyste si příští rok užívali bohatou sklizeň?
Nenechte záhony holé
Příroda nemá ráda holou zem. Jakmile se tak stane, s největší pravděpodobností vám na záhonech už na podzim vyraší rychlerostoucí plevele. Sklizené záhony proto nejprve přeryjte, do půdy můžete zarýt i zbytky rostlin (pozor, jen zdravých, jakkoliv napadené vyhoďte do biopopelnice). Pokud jste je měli zamulčované trávou nebo slámou, a už nechcete vysévat listovou zeleninu nebo ředkvičky, stačí mulč shrábnout a pak ji na přeryté záhony vrátit. Do jara z velké části zetleje a vyživí půdu, a to, co zetlít nestihne, můžete před výsevy odhrnout.
Pusťte se do zeleného hnojení
O zeleném hnojení jste nejspíš slyšeli, pokud holdujete zahradničení bez použití průmyslově vyráběných hnojiv. Jde o přírodní metodu, která pomáhá záhony vyživit, nakypřit a zúrodnit. Jednoduše na podzim vysejete vhodné rostliny, necháte je růst až do jara a pak zaryjete do země těsně před tím, než budete do záhonů sázet zeleninu. Když zelené hnojení “přeroste”, je lepší ho před zarýváním posekat, půjde vám to pak snadněji.
Pro zelené hnojení vysévané na konci léta a na podzim se hodí třeba svazenka, hrách polní, vikev huňatá, ozimé žito, ředkev olejná, řepka ozimá, hořčice, řeřicha, špenát nebo peluška jarní. Můžete je vysít samostatně nebo si koupit už namíchanou směs.
Tip na celou sezónu
Zelené hnojení nemusíte vysévat jen po sklizni, skvěle poslouží i v průběhu sezóny, když ho vysejete mezi zeleninu. Třeba svazenka přiláká opylovače a díky pokryvnosti půdy funguje jako mulč a zábrana před odparem vody ze záhonů. Navíc zlepšuje strukturu půdy, takže se hodí i do těžší zeminy. Hořčice má navíc rozsáhlé kořeny, takže zabraňuje růstu plevelů. Kdybyste náhodou měli pocit, že zelené hnojení příliš vyrostlo a už omezuje zeleninu, stačí ho posekat nebo ostříhat a nadzemní části rostlin nechat na záhonech ležet jako mulč.
Dodejte půdě živiny
Kdo má vlastní slepice nebo nedaleko statek, má na dosah ruky hotový poklad. Stačí ho rozprostřít v cca 20 cm vrstvě na přeryté záhony a nechat do jara být. Zápachu se obávat nemusíte, většinou stačí jeden nebo dva vydatné deště a močůvka se spláchne do spodní vrstvy a o tom, že máte na zahradě čerstvý hnůj tak nebudete vědět.
Během zimy se do záhonů dostane extra výživa, na jaře můžete zbytky hnoje zarýt do země (slepičince se rozloží úplně, hnůj s podestýlkou bude tlít déle) a osadit nebo je shrabat a nechat v koutě zahrady pořádně vyzrát, případně jimi obohatit kompost.
Čerstvý hnůj je ideální pro podzimní hnojení, když byste ho použili na jaře, snadno se stane, že mladé sazenice rostlin spálí. Je totiž docela agresivní. Na takto vyhnojené záhony v příští sezóně vysaďte tzv. zeleninu první trati, která potřebuje nejvíc živin. Jde o většinu plodové zeleniny (např. papriky, rajčata, dýně, melouny, brambory) a košťálovin (zelí, kapusta, květák).
Jestli máte vůči čerstvému hnoji předsudky, můžete sáhnout i po granulované variantě. Bude sice o něco dražší (čerstvého hnoje se téměř na každém statku rádi zbaví zadarmo), ale dávkování bude mnohem příjemnější.
