První typ záhonu – konvexní se uplatní zvláště na malých zahradách, protože jeho vyklenutá plocha je až o třetinu větší v porovnání s klasickým nebo zvýšeným záhonem. Konkávní záhon je vhodný zase do spíše nepříznivých klimatických podmínek, jelikož rostliny pěstované v proláklině jsou částečně chráněné vyšším okolním terénem.
Sklízejte saláty od jara do podzimu
Přednosti vyklenutého záhonu
Předností konvexního záhonu je skutečnost, že při jeho severojižní orientaci jsou plodiny pěstované na “svazích” více osluněné než na rovině. Základem záhonu je navíc kompost, který při rozkladu organických látek uvolňuje teplo, a rostliny na klenutém záhonu tudíž rychleji rostou a dříve dozrávají. Při promyšlené výsadbě se tak na něm může během sezony vystřídat více plodin.
Záhon bude rovněž kvůli své vrstevnatosti a vyklenutí dříve vysychat, což může být pro určité rostliny přednost. Další z výhod konvexního záhonu je fakt, že při jeho zakládání zužitkujete všechny rostlinné zbytky a odpad ze zahrady: od větví přes listí a posečenou trávu až po vytrhaný plevel a částečně rozložený kompost.
Jak založit konvexní záhon
Rozměry klenutého záhonu nejsou striktně dané. Ze zkušeností starých praktiků ale plyne, že při metrové výšce záhonu a přístupu z obou stran, by měla být šířka záhonu asi 1,5 m, max. 1,8 metru. Délka záhonu se odvíjí od velikosti zahrady a začínat by měla na dvou metrech.
Základ záhonu a jeho skladba jsou shodné s běžným zvýšeným záhonem (s bedněním), tzn. výkop na výšku rýče, dále dřevěné jádro z nařezaných větví, na něm travní drn nebo posečená tráva, listy smíchané s půdou, příp. chlévský hnůj následovaný kompostem a při výkopu odebranou půdou. Vrstvy lze prokládat rohovou drtí a vše završí vrstva mulče.
Jak záhon zavlažovat do hloubky
Pozor, počítejte s tím, že jádro záhonu nemá být stejně dlouhé jako samotný záhon – budou na něm totiž ze všech stran přibývat další vrstvy, proto na obou koncích záhonu (na kratších stranách) ponechte půlmetrovou rezervu.
Už při zakládání konvexního záhonu myslete také na jeho závlahu. Kvůli své propustnosti a klenutému tvaru vysychá dříve, v horní části záhonu proto vytvořte rýhu či širší žlab, který bude při zavlažování potřeba naplnit vodou, aby vláha pronikla ke kořenům všech rostlin.
Jak hospodařit s vodou na zahradě efektivně a úsporně
Co na konvexním záhonu pěstovat
Jelikož záhon obsahuje velké množství organické hmoty, které se bude postupně rozkládat, je dobré na něm v prvních letech pěstovat hlavně plodiny vyžadující hodně živin. V úvahu připadají rajčata, okurky, cukety, pór nebo kořenová zelenina. Po třech letech je možné sít nebo vysazovat i saláty, luskoviny apod. Konvexní záhon je rovněž ideální pro smíšenou výsadbu, v níž kromě několika zelenin porostou i bylinky, příp. okrasné letničky.
Jak pečovat o vyklenutý záhon
S tím, jak se organická vrstva v konvexním záhonu rozkládá (trvá to zhruba šest let), klesá časem jeho výška. Proto se na něj průběžně přidává čerstvá půda. Tu je nutné opakovaně mulčovat, rozkladem mulče vzniká nový humus a tak stále dokola... Živiny do záhonu je ale možné dodat i zeleným hnojením nebo zálivkou bylinnými jíchami.
Výhody a založení konkávního záhonu
Opakem klenutého záhonu je záhon vpadlý, snížený – konkávní, který je u nás méně častý. Zakládá se např. při pěstování zeleniny v chladnějších nebo větrnějších lokalitách. Vyberte mu proto dobře osluněné místo. Vyznačte si obrys záhonu, vykopejte jeho základ do zhruba půlmetrové hloubky a dno záhonu prokypřete. Okraje záhonu na původním terénu navyšte o cca 30 cm vysoký kamenný val. Část odebrané půdy (až polovinu) smíchejte s kompostem a vraťte do záhonu, na jehož dno ještě umístěte několik plochých nášlapných kamenů, které budu za slunného počasí fungovat i jako sluneční past.
