Zároveň myslete na „zlatá pravidla“, která se týkají pěstování rajčat. Především – na zahradu vyberte vhodné odrůdy pro pěstování venku a dopřejte jim vzdušné stanoviště a dostatečné odstupy, aby jim za vlhkých nocí nebo po dešti rychle oschly listy. Kromě toho včas ulomte všechny listy, které se dotýkají země. Nezapomeňte také na střídání plodin: pravidelná obměna záhonu – v ideálním případě čtyřletý interval střídání plodin – snižuje riziko napadení i jinými v půdě přežívajícími houbami, viry nebo bakteriemi. Co je dobré ještě vědět?
Pod širé nebe mohou sazenice rajčat nejdříve v polovině května. Optimální podmínky pro úspěšný start nabídne prosluněný záhon s kyprou, dobře oschlou půdou. A nezapomeňte na oporu!
Foto: Shutterstock
Rezistentní hybridní rajčata vs. tradiční odrůdy
Pěstování moderních rezistentních odrůd určitě má smysl. Pokud jde o plíseň bramborovou, spíš než o rezistenci bychom měli mluvit o toleranci: to znamená, že rostliny se chorobou sice mohou nakazit, ale dál rostou bez větších problémů. Na trhu jsou však i odrůdy rezistentní k fusarióze, verticiliu a háďátkům. Šlechtitelé přitom stále pracují na nových odrůdách, protože i původci chorob se vyvíjejí...
Sběr semen z vypěstovaných rajčat
Vyplatí se odebírat semena z vypěstovaných plodů? Pokud pěstujete starou odrůdu, se kterou jste spokojeni, tak stojí za pokus začít semenařit. V případě hybridů označovaných F1 to však smysl nemá: dceřiné rostliny budou mít jiné vlastnosti než ty mateřské.
Sazenice rajčat vysazujte o 5 až 10 cm hlouběji, než předtím rostly v kontejneru. Na půdou zahrnuté části stonku pak vytvoří další kořeny, které rostlinám pomohou přijímat ze země víc vody i živin. Pouze u roubovaných rajčat musí být spojení opatřené klipsem 1 až 2 cm nad zemí.
Foto: Shutterstock
Odrůdy, které pěstitelé doma udržují a množí
U odrůd množených doma nelze sice počítat s odolností ke jmenovaným chorobám, ale i ony vlastně prošly určitou selekcí a zpravidla jsou to rostliny, které se ideálně osvědčily v podmínkách konkrétní zahrady. Nezůstávejte ale jen u osvědčených „domácích odrůd“ a pro srovnání vyzkoušejte i některý z komerčně dostupných kultivarů. Možná vás příjemně překvapí...
Jaké jsou výhody roubovaných rajčat
Rajčata se roubují na podnože odolné vůči háďátkům a korkovitosti: určitě je tedy lze doporučit tam, kde jsou s těmito patogeny potíže. Zároveň jsou podnože hodně vzrůstné, takže dokážou uživit třeba i tři výhony. To znamená, že pro roubované rajče potřebujete dost místa a samozřejmě také vyžaduje víc hnojiva a vody než pravokořenná rostlina.
Salátová rajčata se nerada dělí o místo v květináči. Také masitá rajčata vyžadují pro svůj kořenový bal alespoň 30, lépe však 50 až 60 litrů prostoru. Nízkým keříčkovým rajčatům, jako ’Tumbling Tom Red’, se daří i v truhlíku.
Foto: Shutterstock
Co je třeba ohlídat při hnojení rajčat
Rajčata jsou sice náročná, ale přebytek živin jim nesvědčí. Pokud rostliny pohnojíte příliš a příjem živin se ocitne mimo rovnováhu, riskujete zvýšenou náchylnost rostlin k chorobám. Raději používejte organická hnojiva, jako je kompost, která se uvolňují pomalu a rovnoměrně a podporují mikrobiální život v půdě.
Hnojení rajčat pěstovaných v květináčích
Výše uvedené platí i pro rajčata pěstovaná v květináčích, ale u nich záleží i na velikosti květináče. Čím je menší, tím vyšší bude potřeba doplňování živin. Zároveň však stoupá i riziko přehnojení.
Odstraňování prvních květů rajčat jako u paprik
Na rozdíl od paprik nemá zrání prvních rajčat prokazatelný vliv na další růst. Tento postup se ale doporučuje u slabších sazenic, které musejí teprve zakořenit, anebo u velkoplodých masitých rajčat.
Kdy je nutné rostliny rajčat zaštipovat
Zaštípnutí závisí na pěstované odrůdě. Tyčkové odrůdy se zaštipují, ale keříčková rajčata tvoří víc plodů, když mohou růst přirozeně a bez omezení. Správný čas na zaštípnutí hlavního vrcholu nastává v srpnu, když se blíží konec období růstu a založené plody by ještě měly stihnout plně vyzrát.
