Počítejte ale s tím, že nadměrný příjem špenátu může vést k poruchám metabolismu vápníku. Zodpovědnost za to nese kyselina šťavelová, která je ve vyšší míře přítomná ve starších listech a řapících. Proto se doporučuje špenát sklízet včas a častěji a středy listových růžic nechat dále růst.
Semena špenátu sejte do řádků hlubokých 3 až 4 cm, vyhloubených v záhonu s jemně drobtovitou odplevelenou půdou. Příliš hustě rostoucí rostlinky vyjednoťte na vzdálenost 3 cm. Pokud by rostly natěsno, listy by se vzájemně utlačovaly a žloutly by.
Foto: Shutterstock
Špenátové odrůdy určené pro časné jaro
Při výběru odrůd se důsledně řiďte plánovaným termínem výsevu. Pro pěstování časně zjara jsou vhodné odrůdy, které dobře snášejí chlad, jako je ’Hudson F1’, rezistentní k chorobám, a v domácích zahrádkách stále oblíbený ’Monores’. Okrasné odrůdy s červenými řapíky, jako je ’Bordeaux’ a ’Red Cardinal’, u nás pěstované jen vzácně, vyžadují trochu víc tepla a tvoří méně listové hmoty. Zato však mladé listy skvěle chutnají i syrové jako součást salátů anebo, pokud se krátce podusí na másle, jako pohledná zeleninová příloha.
Pro sklizeň v časném létě se seje nejpozději na konci dubna. Běžný je výsev do řádků vzdálených 35 cm, setí širokým rozhozem semen se doporučuje pouze na dokonale odplevelených půdách. Pod tunelem z netkané textilie klíčí semena už od 5 °C. Tunel zároveň dostatečně chrání mladé rostliny před nočním chladem. Textilii položenou přímo na rostliny snáší špenát jen krátkou dobu, pak následuje zastavení růstu.
Odrůdy špenátu pro pěstování během léta, podzimu a zimy
Během léta se špenát nepěstuje, ale nemějte obavy, protože kulinářský zážitek vám dokážou poskytnout odrůdy, které nemají sklon vyhánět předčasně do květu, jako je ’Harp F1’. Nahradit je může i pěstitelsky nenáročná červenolistá lebeda zahradní, impozantní merlík obrovský nebo šťavnatý novozélandský špenát. Jejich pěstováním a sklizením listů bez problému překlenete letní období, než se dny začnou opět krátit a bude možné vysévat odolné podzimní a zimní odrůdy špenátu.
Středně rané odrůdy, jako je ’Matador’, se sklízejí od října. Listy odrůdy ’Winterriesen’ se mohou řezat od listopadu až do jara. Nejzazší dobou setí je konec září, později vysetý špenát už dobře nezakoření a namrzá.
Pěstování špenátu v pařeništi a ve skleníku
Pro pěstování v nevytápěném skleníku nebo ve fóliovém tunelu přicházejí v úvahu pouze rychle rostoucí a proti houbovým chorobám odolné odrůdy, například ’Trumpet F1’. Za vyzkoušení stojí také pěstování „baby špenátu“ (mladých jemných lístků špenátu).
Pro sklizeň v březnu se špenát seje od prosince do poloviny ledna. Pozdější výsevy se vyplatí jen v klimaticky chladnějších oblastech nebo v zahradách s těžší, mokrou půdou, kde se pěstování v záhonech často posune až do pozdního jara. Rostliny zalévejte, teprve když země oschne, pokud možno během přívětivějšího a slunečného počasí. Po zálivce dostatečně větrejte, abyste předešli možnému vzniku houbových chorob. Vzdejte se jakéhokoli přihnojování, neboť kvůli němu ve špenátových listech zbytečně stoupá obsah dusičnanů.
