Do čeho vyséváme a proč
Možností, kam zasít je skutečně mnoho. Použít můžete sadbovače, malé květináčky, výsevní misky, bedýnky, kelímky od jogurtů (zespodu udělejte malý otvor pro odtékání vody). Pro ty nejotužilejší druhy je vhodný i přímý výsev na záhon koncem února (vybrané druhy salátů a ředkviček). Vyzkoušet můžete také výrobu ekologických sadbovačů z papírových plat od vajíček nebo z roliček od toaletního papíru či kuchyňských utěrek. Výhodou poslední zmiňované metody je, že zahrabete vzrostlou sazenici v papírovém kartonu rovnou na záhon. Papír se po čase sám rozloží a rostlina v něm bez problémů zakoření přímo v záhoně.
Jaké druhy vyséváme v lednu a v únoru?
Jde o především o rané druhy zeleniny: salát, brokolici, petržel, celer, cibuli a dále o rostliny s dlouhou vegetační dobou, k nimž patří mim o jiné: papriky, lilky, muškáty, petúnie, lobelky, hledíky, dosny, které potřebují hodně času, než se z nich vyvinou silné sazenice. Výsevy je nutné umístit na teplé světlé místo jako je například okenní parapet nebo skleník. Opatrně je zalévejte odstátou vodou pomocí rozprašovače. Každá rostlina má jinou dobu vzcházení, u některých se objeví první lístky za pár dnů (salát), u dalších můžete čekat i několik týdnů (papriky, celer). Chcete li semínkům s klíčením pomoci, namočte je před vysetím ve vodě. Dle druhu se doba máčení pohybuje od 15 do 90 minut. Semínka vhoďte do sklenice s vodou, zamíchejte je a až budou dostatečně namočená přeceďte je přes cedník či gázu a nechte trochu oschnout. Nesmíte je však nechat zcela vyschnout.
Kupovaná semena, nebo ta vlastní?
Možná si kladete otázku, zda je nutné veškerá semínka nakoupit ve specializovaných prodejnách nebo zkusit vypěstovat sadbu i z těch, která jste si nasbírali sami. Obojí je správně. Zřejmě nemáte všechny druhy semen, co chcete pěstovat pouze z vlastních zdrojů. Navíc pokušení vyzkoušet každý rok něco nového je obvykle tím hlavním důvodem, proč se zahrádkář vypraví na nákupy a přinese si další várku semínek. Dalším důvodem bývají šlechtěná hybridní osiva F1, která nejdou získat samosběrem semen a je nutné si je opakovaně nakoupit, abychom měli záruku, že nám vzejdou odolné rostliny se správným vzhledem. Převážně se jedná o různé druhy plodové nebo kořenové zeleniny.
Na výsevním substrátu záleží
Většina zahrádkářů nakupuje již předem namíchané speciální substráty určené přímo pro výsev, pikýrování a sadbu. Ale jde to i jinak. Zkuste si letos vyrobit substrát vlastní. Budete potřebovat 3 díly zeminy z vaší zahrady, 1 díl jemného písku, 1 díl zralého kompostu a trochu kamenné moučky, která má dezinfekční účinky. Získáte tím vynikající substrát určený přímo pro vaše konkrétní podmínky, což je důležité pro zdravý vývoj a růst rostlin.
Na co si dát při setí a předpěstování sazenic pozor
Pokud jste si sami nasbírali semena, vyzkoušejte předem jejich klíčivost. Vyberte určitý počet semen od daného druhu, dejte je do skleněné misky na vlhkou vatu a nechte je klíčit. Jestliže jich vzejde většina, pak máte vyhráno a můžete je použít. Někdy se bohužel stane, že semenáčky napadne houbové onemocnění a ty následkem hniloby vadnou a uhynou. Příčinou bývá nadměrné zalévání. Vysévejte řidčeji a zalévejte s mírou. Osvědčeným způsobem, jak tomuto problému předejít je postříkat substrát před setím odvarem z přesličky rolní. Vzešlé semenáčky opatrně přesazujte, dbejte zejména na to, abyste nepoškodili jejich jemné kořínky.
Zdroje informací: Weinrich, Christa. Kombinování rostlin: smíšená kultura v praxi. Přeložila Marcela Dohnalová. Praha: Euromedia, 2018. Esence. ISBN 978-80-7549-864-9.
Dowding, Charles a Stephanie Hafferty. Zahradničení bez rytí, aneb, Jak jednoduše a v souladu s přírodou pěstovat, skladovat a využívat vlastní úrodu. Přeložil Jan Bruzeňák, přeložila Sabina Poláková. V Praze: Rybka Publishers, 2019. ISBN 978-80-87950-70-8.
