Jahodiště se zakládá na několik sezon – obvykle na tři, a proto je nutné věnovat jeho přípravě více času a práce než běžnému záhonu. Ideální je slunečné a vzdušné místo s propustnou hlinitopísčitou půdou s dostatkem humusu a neutrální nebo mírně kyselou půdní reakcí. Záhon s jahodníky, pokud možno, nezakládejte opakovaně na stejném místě, a to kvůli vyššímu riziku možných chorob a škůdců. Možností je také pěstování jahodníků ve zvýšeném záhonu s čerstvou půdou nebo v nádobách (třeba na terase).
Klíčem k úspěchu je zdravá sadba, dostatečný spon a průběžná kontrola rostlin.
Foto: Shutterstock
Příprava půdy pro nové jahodiště
Půdu na vybraném místě prokypřete do hloubky 30 cm, a nechte ji slehnout. Po výsadbě zeminu mezi jednotlivými rostlinami už nekypřete, protože jahodníky koření mělce a hrozí poškození jejich kořenového systému. Po prokypření z půdy odstraňte všechny plevele, doplňte záhon o kompost nebo minerální hnojivo. Vhodné je např. bezchloridové NPK nebo Cererit. Jarní přihnojení rostlin by mělo obsahovat hlavně dusík.
Pěstování jahod na fólii je oblíbené kvůli čistotě plodů, brání však přístupu vzduchu k půdě.
Foto: Shutterstock
Jakou odrůdu jahodníku si vybrat
Než se vydáte na nákup sazenic jahodníku, je dobré vědět, jakou odrůdu chcete. Zvolit můžete rané odrůdy (plodí na rozhraní května a června), polorané (se sklizní v první půlce června) a pozdní (dozrávající od druhé poloviny června). Rozlišují se také jahodníky, které plodí jednou za rok a stáleplodící (remontantní). Jednouplodící odrůdy jsou vzrůstnější, volte pro ně proto širší spon. Druhé uvedené se sklízejí ve dvou vlnách – v červnu a koncem srpna, někdy zaplodí dokonce i v říjnu.
Vytrvale a bez přestání plodí měsíční jahody, které se sklízejí až do mrazů. Jejich plody jsou sice malé, ale hodně aromatické. Předností je i fakt, že nevytvářejí odnože a záhony jsou tedy ušetřeny šlahounů a dalších sazenic, které by zahušťovaly porost. Nehrozí jim tudíž tolik plísňové onemocnění a nepotřebují téměř žádnou péči.
Po sklizni zastřihněte sazenice nad srdéčky a rostliny přihnojte kombinovaným hnojivem.
Foto: Shutterstock
Jahodníky ze sadbovačů i z frigo sadby
Při pořizování sazenic můžete vybírat ze tří možností: zakořeněné rostliny v sadbovačích, prostokořenné jahodníky přímo od pěstitelů nebo tzv. frigo sadbu. K pozdější výsadbě jsou lepší jahodníky ze sadbovačů, co nejdříve naopak vysazujte rostliny s volnými kořeny. Nejzazším termínem k výsadbě je květen.
Málo známou frigo sadbu je možné vysazovat až do června. Jde o rostliny, které byly na podzim předchozího roku vyjmuty z půdy a zbaveny všech listů. Zbylé kořeny s listovým srdéčkem byly následně uloženy do chladicích boxů s teplotou jeden až dva stupně pod nulou. Sazenice se tak nevyčerpávají růstem a po výsadbě do tří týdnů obrostou a začnou brzy plodit. Před výsadbou je nutné je jen na pár hodin ponořit do vody a kořeny asi o třetinu zkrátit. Spon jim stačí běžný a první přihnojení proveďte až měsíc po výsadbě.
Jak vysazovat jahodníky
Na běžném záhonu v rovině se jahodníky vysazují do sponu 30x40 cm, tzn. 30 cm od sebe v řádcích vzdálených 40 cm. Po dvou řádcích se doporučuje vytvořit cestičku pro snadnější přístup do záhonu. Hloubka výsadby je zhruba 10 cm nebo více – záleží na listovém srdéčku. To musí i po přimáčknutí sazenice zůstat nad povrchem půdy.
Někde se jahody pěstují na záhonech pokrytých černou fólií nebo mulčovací plachetkou, která udržuje v půdě více vlhkosti a tepla. Jahodníky díky tomu dříve plodí, není potřeba je tak často zalévat a odpadá vytrhávání plevelů. Plody jsou navíc čisté. Některé mulčovací „textilie“ jsou na rozdíl od fólie prodyšné a některé mají již připravené křížové otvory v daných rozestupech.
Poslední možností je pěstování jahod na hrůbcích. Výhodou tohoto způsobu pěstování je stékání dešťové a zálivkové vody po hrůbcích dolů, díky čemuž není v okolí rostlin zbytečně vlhko a plody neplesniví.
