Pozdní výsev nebo výsadba ven
Tak jako se nevyplácí výsev semínek rajčat uspěchat, není dobré s ním ani příliš otálet. Každá rostlina má nějakou vegetační dobu, tedy čas trvající od vysazení semínka do země po začátek sklizně, v případě, že rostlině poskytnete ideální podmínky. Tak jako neurychlíte růst člověka, neurychlíte ani růst rostlin. Vše má svůj čas. Rajčata většina zahrádkářů vysévá ve druhé polovině března, v době, kdy má svátek Josef. Když je vysejete později, adekvátně tomu začnou později i dozrávat.
Podobné je to i v případě, že jste měli sazenice příliš dlouho v květináčích nebo sadbovačích a ony měly málo prostoru na tvorbu kořenového balu. Kdo vysévá semínka v druhé polovině, března, měl by je v druhé polovině května přesadit ven. Tehdy bývají tak akorát připravená na to, aby šla do nového. Když jim dobu v květináčích prodloužíte, často se trochu zarazí v růstu a pak jim o něco déle trvá aklimatizace v záhonech.
Pěstujete pozdní odrůdy
Některé odrůdy rajčat se označují jako rané, protože dozrávají velmi brzy. Jde např. o odrůdy s názvem Matina nebo Stupické rané. Naopak mnohem delší dobu pro dozrávání potřebují obvykle tmavě fialové odrůdy rajčat. Mrkněte se na rajčata, která pěstujete a třeba zjistíte, že to, že ještě nedozrávají, je úplně v pořádku.
Nevyštipujete jim zálistky
Tyčkové odrůdy rajčat je potřeba vyštipovat, resp. odstraňovat jim zálistky, které raší v paždí listů. Když to nebudete dělat, bude rostlina tvořit víc a víc zelené hmoty a mnohem později nasadí plody. Ty v důsledku toho samozřejmě také mnohem později dozrají. Dobré také je postupně odstraňovat odspoda listy. Jako první samozřejmě ty, které se přímo dotýkají země (to je vstupní brána pro plíseň bramborovou), poté další patro až k prvnímu vijanu s rajčaty. Jakmile je sklidíte, můžete rostlinu zbavit dalšího patra listů. Nikdy ale rajčata neholte úplně. Pro svůj růst a prospívání listy potřebují, bez nich se dostávají do stresu, což se samozřejmě negativně projeví na kvalitě plodů.
Rozmary počasí
Rajčata jsou teplomilná a když nemají dostatek sluníčka, tepla a vody, často stagnují v růstu. Během letošního léta jsou rostliny víc než jindy vystaveny různorodým, někdy až extrémním podmínkám: velmi deštivé období hned po výsadbě ven, střídání extrémních dešťů s delšími obdobími sucha, chladnější dny s až sharskými… Vše toto má vliv na růst i dozrávání plodů.
O autorce:
Vystudovala marketing na zlínské Univerzitě Tomáše Bati, ale propadla psaní a zahradě, které věnuje téměř veškerý volný čas. Její vášní je hlavně zelenina, intuitivní zahradničení a pěstování všeho pokud možno přírodně. Ráda si piplá sazeničky od semínka, zkouší stále něco nového a zahradničení je pro ni relax i fitko pod širým nebem.
