Proč si vysít bob zahradní: je odolný vůči mrazíkům a nepotřebuje oporu

Formy bobu obecného (Vicia faba, syn. Faba vulgaris), nazývaného také bob zahradní, s drobnými nebo středně velkými semeny patří k nejstarším kulturním rostlinám lidstva. Vyšlechtěny byly pravděpodobně cíleným výběrem někdy během středověku. Po dlouhá staletí byly boby využívány jako potravina pro člověka i jako krmivo pro dobytek. Semena se mlela na mouku nebo se rozvařovala na kaši. 

Proč bob na zahradě pěstovat

Na zahradách jsou však boby dnes vzácností. Vytlačil je teplomilný fazol: když dobyl Evropu, byly boby degradovány na krmivo pro zvířata a ve většině oblastí rychle zmizely z domácí kuchyně. Přesto se vyplatí ho pěstovat. Proč? 

V porovnání s fazolem je bob mnohem mrazuvzdornější a otužilejší – dobře vzdoruje nepřízni počasí a pěstuje se i v podhorských oblastech. Navíc nepotřebuje oporu. Má také krátkou vegetační dobu, velký výnos a obsahuje řadu prospěšných látek, z minerálních prvků mj. železo, draslík, fosfor, zinek, hořčík, vápník... (doporučuje se např. při chudokrevnosti nebo osteoporóze). V kuchyni je možné bob upravit na mnoho způsobů.

Časný výsev bobu mám řadu výhod

Bob se také dříve vysévá. Časný výsev provedený v polovině února, nejpozději na počátku března, má mnoho předností. Rostliny profitují z vláhy, která se během zimy nastřádala v zemi, rostou rychleji, bohatěji kvetou a víc plodí. Zvládnete-li včas připravit půdu, získáte výhodu také v boji proti mšici makové, která se obzvlášť za teplého jarního počasí rychle množí a na lodyhách bobů tvoří celé kolonie. Na konci dubna preventivně odstřihněte špičky výhonů, kde se mšice nejraději usazují. 

Bob zahradní se seje rovnou na záhon

Semena bobu klíčí už při teplotě půdy okolo 5 °C, pak ještě alespoň tři týdny trvá, než klíčící rostlinka prorazí zem. Vyčkáte-li, až teplota půdy dosáhne 10 °C, bude celý proces dvakrát rychlejší. Mladé rostliny (předpěstované, kupované) vysazujte tak hluboko, aby byl kořenový bal 2 cm pod povrchem. Doporučený odstup mezi rostlinami je 15–20 cm, vzdálenost řádků 50 cm. 

Rostlina nejprve vytvoří přízemní růžici listů s okrouhlými listy s výrazným žilkováním. Většina zahradních odrůd tvoří jednu statnou alespoň metr vysokou čtyřhrannou lodyhu, starší odrůdy mívají víc výhonů a zpravidla zůstávají nižší. Ze souměrných květů se od května vyvíjejí sametově ochmýřené, tlustostěnné lusky s nadýchaným povlakem uvnitř, v němž jsou uložena velká plochá semena. 

Jak bob na zahradě pěstovat a sklízet

Rostliny bobu by se neměly hnojit. Jako všechny bobovité rostliny tvoří i bob obecný na svých kořenech symbiotické hlízky nitrofilních bakterií. Dávka hnojiva by tento proces brzdila. Za suchého počasí bob vydatně zalévejte, jinak začnou rostliny shazovat květy i mladé plody. 

Sklizeň začíná, když semena ve vatovitých luscích dosáhnou velikosti odpovídající dané odrůdě, a přitom jsou mechově zelená a křehká. Dolní lusky bývají větší a obsahují víc semen. Luštění jader určených k uskladnění nechte až na dobu, kdy lusky dostatečně zaschnou: pak jsou i semena suchá a tvrdá a podle odrůdy vybarvená dohněda, fialova nebo do krémova. 

Tradiční i novější odrůdy bobu zahradního

U nás je dostupná například tradiční odrůda bobu ’Wietkiem’ nebo novější ’Piešťanský’. Bílá semena starších odrůd se při zahřívání zbarvují dohněda a rozvíjejí svou charakteristickou chuť. Semena novějších odrůd, například ’Perla’, která se vyznačují tenkou slupkou, zůstávají při vaření bílá, avšak ztrácejí typickou vůni.