Ono se řekne zalévat, ale čím? U plodové zeleniny zapomeňte na studenou, studniční vodu a na kropítko na konvi. Voda musí být odstátá, nejlépe dešťová a zaléváme vždy ke kořenům rostlin, nikdy ne na listy. Pokud si totiž chcete usnadnit práci a rostliny pokropíte konví, voda, která ulpí na listech, způsobí, rychlejší nástup plísně a to nejen té bramborové. V této souvislosti lze doporučit kapkovou závlahu, kde nehrozí výše zmíněná rizika a rostliny budou pravidelně, v dostatečném množství, zavlažovány.
Kdy nejlépe zavlažovat rajčata a okurky?
Optimální dobou pro závlahu rostlin obecně je buď brzy ráno, nebo večer. Můžete-li si dle svých časových možností vybrat, vhodnější je večerní zálivka, neboť přes noc je výpar minimální a rostliny se po horkém dni pořádně a v klidu napijí. Zaléváte – li rostliny kolem poledne a při vysokých, letních teplotách, je to pro ně doslova rozsudek smrti.
Jaké je správné množství vody?
Nejlépe tak akorát, tzn. ani moc, ani málo. Mezi lidmi panuje taková pověra, že právě okurky mají doslova stát ve vodě, to je ale čistý nesmysl, nepěstujeme přece rýži. Aby vodu rostliny dobře přijaly, je vhodné občas prokypřit půdu kolem rostlin, provádějte to ale opatrně, abyste nepoškodili kořínky.
Rajčata a okurky dešťovku přímo milují
Ano, máte-li nádrže na dešťovou vodu a v nich nějakou vodu nachytanou, máte ten nejlepší základ pro pěstování plodové zeleniny. Rajčata a okurky, ale i ostatní rostliny, dešťovku přímo milují. Má totiž příjemnou teplotu, neobsahuje žádný chlór, minerály ani soli a nemůže tak rostlinám svým složením uškodit. Studniční voda bývá naopak velmi tvrdá, chladná a často vápenitá. Jste-li přece jen nuceni používat jen kohoutkovou nebo studniční vodu, nechejte ji déle ustát a ohřát, pak teprve ji dopřejte rostlinám.
