Půdu mezi saláty pravidelně kypřete. Ke kořenům tak pronikne vzduch a omezíte růst plevelů.
Foto: Shutterstock
Z kterých salátů můžete vybírat
Hlávkový salát stojí po zimě na seznamu žádaných potravin hodně vysoko. Obzvlášť oblíbené jsou jarní „máslové“ saláty, jako je ’Orion’ nebo ’Rosemarry’, které jsou jemně aromatické a příjemné na skousnutí. Dubáček a další listové saláty tvoří namísto pevných hlávek jen volné, ale zato husté růžice listů. Pokud budete průběžně sklízet jen vnější listy, můžete sklizeň protáhnout na déle než šest týdnů. Paletu listových salátů obohatily pestré směsi semen, které se mohou vysévat do záhonů a balkonových truhlíků po celý rok. Saláty typu Batavia a ledové saláty jsou úzce příbuzné a nevadí jim letní horko. Na vrcholu a na konci léta doplňují nabídku římské saláty a štěrbáky (endivie). Jejich jemně nahořklé listy s oříškovou chutí prodlužují sezonu salátů až do podzimu.
Kdy a kam saláty vysévat
Na jaře dopřejte salátům co nejslunnější záhon, v létě volte raději chladnější místo v polostínu. Jestliže teploty překročí 18 °C, klíčí semena salátů jen neochotně a v záhonu vzniknou velké proluky. U jednotlivých odrůd dodržujte doporučenou dobu pěstování. Rychle rostoucí saláty určené pro výsevy za krátkých dnů a chladnějšího jarního počasí vyženou v létě bez užitku do květu. Dlouhodenní odrůdy snášející vedro zase nezvládnou růst v době, kdy je málo světla a panují nízké teploty. Odstupňované setí semen vám umožní průběžnou plynulou sklizeň a také dokonalé využití místa v záhonu.
Různé odrůdy mají odlišnou dobu vývoje. Jak poznat, kdy máte znovu sít? Nejlepší je sáhnout po sáčku se semeny, když saláty vyseté v předchozí vlně vytvoří dva až tři listy. A nezapomeňte na včasné jednocení, jehož cílem je optimální vzdálenost salátů.
