Než začnete cokoliv podnikat, projděte si loňskou sezonu a zkuste si vzpomenout, s čím jste nejvíc bojovali. Za celou republiku můžeme zpětně říci, že jsme se potýkali s jarními ataky slimáků, letní invazí krytonosců, co si smlsli na brukvovité zelenině a leckomu doslova spásali veškerou úrodu před očima, samozřejmě nechyběly mšice, molice a dřepčíci.
Příprava půdy
Přemýšleli jste někdy nad tím, kam všichni škůdci na zimu zmizí? Spousta z nich samozřejmě pojde, protože skončí jejich životní cyklus, řada z nich ale dokáže přezimovat. Ať už v podobě vajíček nebo larev. Někteří jedinci se před mrazy ukryjí do země, jiní pod spadané listí, do mumifikovaného popadaného ovoce, pod odchlípnutou kůru stromů… Schovávaček je na zahradě habaděj. My se při přípravě zahrady na výsevy a výsadbu zaměříme především na záhony.
Ve skleníku i na venkovních záhonech je ideální použít už v pozdním podzimu dusíkaté vápno, které funguje jako skvělá dezinfekce. Ve skleníku ho stačí zapravit do země v množství 100 g na metr čtvereční, pořádně zalít a skleník uzavřít. Venkovní záhony nezavřete, proto je po aplikaci a zálivce přikryjte fólií a nechte alespoň měsíc ležet. Důležité je aplikovat ho ve chvíli, kdy na záhonech není žádná vegetace, o tu byste přišli, a cokoliv do ošetřené půdy vysévat nebo sázet můžete ze stejného důvodu až cca po měsíci.
Účinná prevence škůdců
Na každého platí něco trochu jiného, ale všichni mají jedno společné: jakmile se na vaší zahradě přemnoží, velmi těžko se jich budete zbavovat. Prevence je to, co by vás teď na začátku sezóny mělo zajímat nejvíc.
Prevence slimáků
Slimáci jsou postrachem českých zahrad už spoustu let. A množí se jak legendární trpaslíci. Teď můžete nacházet jejich vajíčka, případně malé plže. Rychlá akce, kterou můžete udělat okamžitě, je aplikace modrých granulí na bázi železa, případně tzv. frassu, tedy hmyzího trusu. Modré granule slimáci požerou a pojdou, frass funguje jako odpuzovač díky obsahu chitinu. Jen je potřeba počítat s tím, že aplikaci budete muset v průběhu sezony několikrát opakovat.
A myslete na důležité “slimáčí” pravidlo - i kdybyste se je rozhodli sbírat a zabíjet, nikdy je neházejte na kompost. Přilákali byste si tam zástupy živých jedinců, které by si přišly na svých mrtvých souputnících pochutnat.
Prevence dřepčíků a krytonosců
Poskakující černí minibroučci nebo lezoucí broučci s protáhlým nosem jsou pohromou pro jakoukoliv brukvovitou zeleninu. Jakmile se objeví, většinou je s vegetací amen. Babské rady sice tvrdí, že na dřepčíky funguje častá zálivka, protože nemají rádi vlhko, kdo se s nimi ale setkal tváří v tvář, ví, že tento tip rozhodně není stoprocentní.
Pro tento typ škůdců ale skvěle funguje fyzická bariéra v podobě bílé textilie. Stačí s ní přikrýt mladé sazeničky nebo čerstvě osetý záhon a můžete si být jisti, že se vám vyhnou.
Jak na mšice
Zde už je každá rada drahá a chce to trochu víc práce. Důležité je už na podzim spálit nebo hodit do bioodpadu veškeré napadené rostliny. I když končí sezona, v záhybech listů se pokoušejí ukrýt další generace škůdce.
Relativně účinnou prevencí je polykulturní výsadba rostlin, kdy do každého záhonu umístíte rostliny, které mšicím jednoduše smrdí. Jde třeba o heřmánek, česnek, pažitku, kopr, povijnice, saturejka, bazalka, levandule nebo afrikány. Stejnou službu splní i výše zmíněný hmyzí trus. A když se i přesto mšice objeví, jednejte opravdu rychle. Samička totiž naklade až 100 vajíček, která se během pár dní vylíhnou. V uzavřených prostorách fungují skvěle třeba parazitické vosičky.
A jedna rada na závěr: nejlepší je nechat boj se škůdci na přírodě. S invazí mšic většinou zdatně pomůžou berušky, s dřepčíky zase škvoři... Nechte někde na zahradě hromadu starých větví a kamení, ať se mají tito užiteční pomocníci kam schovat a uvidíte, že práce budete mít mnohem méně.
