Požadovaný tvar a tím i optimální růst, kvetení či úrodu zajistí jakýmkoli dřevinám správně zvolený řez. Existuje jich však vícero typů. K čemu se ale který používá? Klíč leží v pochopení smyslu řezu a v jeho posloupnosti. Jakmile porozumíte, bude vám jasné, co a proč řezat.
Aby i příští úroda byla tak bohatá jako ta letošní, ne-li větší, potřebují borůvky, angrešty a rybízy po sezoně prořezat větve, prosvětlit koruny a zkrátit výhony. Kdy a jak to provést?
Větve, které zbydou po řezu stromů, nasekejte nebo nadrťte. Získáte tak materiál do kompostu nebo k mulčování půdy pod dřevinami. Živiny, o které je strom řezem ochuzen, se tak rostlině časem zase vrátí.
Určitě jste se už setkali s doporučením, že je nutné během zimy z větví a kmenů stromů odstraňovat lišejníky. Jedna část zahrádkářské obce si totiž myslí, že lišejníky dřevinám škodí. Druhá část, ta menší, tvrdí opak. Jak to tedy doopravdy je?
Zlomení větve na stromu může mít více příčin. Těžký sníh, vítr, neodborný řez... Všem těmto vlivům je vždy lepší předcházet. Pokud ale už dojde ke zlomení, je třeba strom neodkladně ošetřit.
Poranění stromů způsobená řezem by měla být co nejmenší. Tak vznikne jen malý vstupní prostor pro původce chorob a zároveň se tím rostlině usnadní zacelení porušených pletiv.
Okrasné keře se řežou jinak než jádroviny a ty zase jinak než peckoviny... Existuje však několik osvědčených pravidel, která platí pro všechny dřeviny. Budete-li je znát, snáz si poradíte s udržovacím řezem i se zmlazováním stromů a keřů.
Využijte větve po prořezu dřevin a postavte z nich plot. Odpadní materiál tak využijete jako stavební, a navíc poskytnete životní prostor mnoha druhům hmyzu i dalších živočichů. Plot z větví se uplatní zvláště ve venkovských nebo přírodních zahradách, které může ohraničovat i vnitřně členit.
