Kdy se zdobí vánoční stromeček
Určitě se již nemůžete dočkat toho, až si pustíte vánoční koledy nebo tradiční, české pohádky a konečně si ten svůj vánoční stromeček nazdobíte... Pokud ho tedy už dávno nemáte. Nezáleží na tom, zda je umělý, živý nebo v květináči, důležité je, že je váš. Občas se však objeví dotaz na to, kdy se vánoční stromeček má vlastně zdobit. Pokud bychom měli dodržet tradice, tak je to buď 23.12. večer nebo až ráno na Štědrý den. Pokud ale patříte mezi ty, co zdobí stromeček už o první adventní neděli nebo v jiný den, vězte, že si pěkně koledujete a dle pověry vám to přinese příští rok smůlu. Vše má zkrátka svůj čas, i vánoční stromeček, ten by totiž měl být zlatým hřebem celého svátečního období.
Těchto 5 věcí jste o stromečku možná ani nevěděli
1. Původ vánočního stromečku
U nás tradice zdobení vánočního stromečku nevznikla, ale všeobecně se tvrdí, že vše začalo v Německu, někdy v 16. století se nejprve tančilo pod stromy ve volné přírodě, které byly ozdobeny sladkostmi a ovocem. O slunovratu si lidé nosili domů větvičky nebo celé stromky, ozdobili je a tím uctívali boha Ódina, který byl v severské mytologii nejvyšší z Bohů a předsedal pro zručnost, moudrost a smrt. Lidé tehdy věřili, že zavěšováním pamlsků na větve stromečku chrání obyvatele před mrtvými dušemi, které z lesa o slunovratu přicházely. Dle pověry se tak mrtví nasytili sladkostmi na stromečku a obyvatele nechali být. K těmto rituálům patřilo i vánoční „nevstávání od stolu“, kdy se věřilo, že jakmile by někdo vstal od štědrovečerního stolu, duše by zasedla jeho místo. To se ostatně drží dodnes, ačkoliv jsme tuto pověru malinko upravili.
2. Vánoční stromeček obráceně
Zpočátku se vánoční stromečky věšely špičkou dolů, často nad sváteční stůl. Byl ozdoben ovocem, tradičním pečivem a šátky. Že si to nedokážete moc představit? Jeden je k vidění třeba na Zámku Loučeň, kde v rámci vánoční výstavy můžete vidět spoustu dalších, často netradičních, stromečků.
První vánoční stromeček
Tak, jak ho známe teď, se u nás poprvé objevil v Praze, a to v roce 1812, děkovat můžeme tehdejšímu řediteli Stavovského divadla Johannu Carlu Liebichovi, který pro své hosty připravil překvapení v podobě nazdobeného vánočního stromečku. Chtěl jím oživit vzpomínku na své dětství v Bavorsku. V roce 1816 pak ozdobili svůj první stromeček také na císařském dvoře ve Vídni. Tato tradice se nakonec začala šířit jako lavina do všech movitějších domácností. Na venkov se vánoční stromeček dostal až v druhé polovině 19. století, kdy nejčastěji byly stromečky například na faře a u učitelů. Za tradici vánočních stromů na náměstích měst zase můžeme poděkovat spisovateli a novináři Rudolfu Těsnohlídkovi.
3. Umělým stromečkem přírodu vážně nechráníte
Také jste si mysleli, že pokud místo živého stromku budete zdobit stromeček umělý, který vyndáte odněkud ze skříně, chráníte přírodu? Tak to vás musíme zklamat. Umělá hmota totiž není pro přírodu nic dobrého, protože když se umělé stromečky vyrábí, spotřebuje se spousta energie a při zpracování plastů se do ovzduší uvolňují škodlivé látky. Při jejich likvidaci jde pak o stejný problém, jako na počátku. Na druhé straně, u živých stromků, které jsou přírodní, je situace jiná, lesníci za účelem zlepšování zdravotního stavu lesa a zvýšení stability porostu, provedou tzv. prořezávku stromků a ty pak putují do prodeje. Takže nikdo přírodu neničí a nepoškozuje. Při likvidaci živého stromečku se také neuvolňují žádné škodliviny, ale vrátí se zpět do koloběhu přírody, například ve formě štěpky, kterou použijete na zahradě.
A co takhle kompromis
Pokud stále váháte, kupte si vánoční stromek v květináči, a až doslouží, můžete ho vysadit na svoji zahradu. Příští rok ho ozdobíte dobrotami pro obyvatele zahrady, především pro ptactvo. Stromečky v květináči bývají levnější než klasické, jedná se tedy o příjemný kompromis.
4. Na počátku byla větev
Předchůdce klasického vánočního stromečku byla chvojka, což byla velká větev z jedle ozdobená sladkostmi. Chvojku lidé zavěšovali na vchodové dveře špičkou dolů a opět měla mít ochrannou funkci proti zlým duším, které se sladkostmi nasytily už venku, a neměly proto potřebu jít do domu. Výzdoba chvojky se postupně vylepšovala, přidávala se jablka, perníčky, červené stuhy, papírky, ořechy a dřevěné ozdoby. Nakonec se z ní stal celý strom, který se i dnes, v případě staročeské výzdoby, vesměs zdobí podobně.
5. Stromeček ve volné přírodě neřezejte
Určitě vás napadla myšlenka, že ušetříte nějakou tu kačku, když zaběhnete do lesa a vánoční stromeček si tam uříznete. Pokud jste na něco takového mysleli, tak zadržte. Nejen, že se to nedělá, ale na naše každoroční drancování lesů jsou již hajní či správa lesa dávno připraveni. Pro lapky totiž přichystali malé, ale nemilé, překvapení. Stromy dopředu ošetřili speciálním chemickým postřikem, který v přírodě necítíte, stromku nijak neubližuje a není nebezpečný ani pro lesní zvěř. Ale jakmile dáte stromek do bytu, díky teplu bude látka reagovat a bytem se začne šířit velmi nelibá vůně, nejčastěji žluklého másla nebo shnilého masa. A tohle vážně na Štědrý den cítit nechcete. Nebuďte tedy skrblíci a alespoň jednou v roce zainvestujte a kupte si živý vánoční stromeček.
O autorce: Vystudovala Zahradní inženýrství na České zemědělské univerzitě v Praze a již přes 20 let působí jako zahradní architektka. Její koníček se zároveň stal i její profesí, založila úspěšnou, realizační firmu, která svým zákazníkům ukazuje, že krásnou a udržovanou zahradu může mít každý, stačí jen vědět, jak na to. Své odborné znalosti a zkušenosti sdílí také na sociálních sítích a těší ji zájem fanoušků o rostliny a přírodu kolem nás. Zahradnímu oboru propadla natolik, že jej řadu let vyučovala na středních školách a vychovala tak několik generací mladých a perspektivních zahradníků.
