Větve jehličnanů nebo stálezelených keřů jako jsou mahonie či cesmína, svázané stuhou často postačí místo dušičkových věnců
Jestliže jste se teď, při pohledu do kalendáře zděsili, že ve čtvrtek 2.11.2023 jsou Dušičky a vy nemáte nic připraveno, zachovejte klid. Poradíme vám, jak i s málem splníte povinnost a nikdo se na vás nebude koukat přes prsty. Co tedy lze ještě teď vymyslet?
1. Nejprve pořádně ukliďte hrob, i jeho okolí
Ze všeho nejdříve, hrob musíte uklidit. S sebou si tedy nezapomeňte smetáček, lopatku a máte-li hrob někde pod stromy, využijete také hrabičky a vlhký hadřík. Zameťte listí, vyhoďte staré dekorace, uschlé květiny, zkrátka vše, co tady teď nemá být. Uklízí se také v nejbližším okolí hrobu. Hadříkem pak otřete náhrobní kámen.
2. Místo věnce stačí vřes nebo macešky
Nemáte dušičkový věnec? Nevadí. V nejbližším květinářství zakupte obyčejný vřes, vřesovec, chryzantémy nebo třeba macešky v květináči a ten dejte na hrob. Můžete také zakoupit nějaký větší květináč či truhlík a do něj tyto rostliny namíchat.
3. Ustřihněte větve z jehličnanů a stálezelených keřů
Nechcete utrácet moc peněz za rostliny? V tom případě si ustřihněte buď na zahradě nebo někde v parku alespoň tři až pět větví jehličnanů či stálezelených rostlin (mahonie, cesmína), doplňte nějakou umělou či sušenou květinou, šiškami na drátku, suchými makovicemi, zkrátka co máte doma, a zavažte stuhou vhodné barvy. Tuto kytici pak položte na hrob a máte hotovo.
4. Hlavní je svíčka: zapalte ji i doma
Svíčka je mnohem důležitější, než samotná výzdoba hrobu. Takže, i kdyby jste na hrob či k urně nedali ani věnec, ani kytici či vřesy, vždy tam musíte rozsvítit svíčku, to je zkrátka základ. Jak jste se již dozvěděli, např. v našem Dušičkovém kvízu, plamen svíčky symbolizuje věčný život a duším zemřelých ukazuje správnou cestu, k nám, do světa živých. A pokud jste třeba nemocní a na hřbitov se nedostanete, svíčku zapalte doma. Důležité je, abyste si nejen v tento den, vzpomněli na ty, kteří s vámi již být nemohou. Máte-li fotografii zemřelého, svíčka se vždy postaví k ní a tímto gestem jste hlavní poselství Dušiček splnili.
O autorce:
Vystudovala Zahradní inženýrství na České zemědělské univerzitě v Praze a již přes 20 let působí jako zahradní architektka. Její koníček se zároveň stal i její profesí, založila úspěšnou, realizační firmu, která svým zákazníkům ukazuje, že krásnou a udržovanou zahradu může mít každý, stačí jen vědět, jak na to. Své odborné znalosti a zkušenosti sdílí také na sociálních sítích a těší ji zájem fanoušků o rostliny a přírodu kolem nás. Zahradnímu oboru propadla natolik, že jej řadu let vyučovala na středních školách a vychovala tak několik generací mladých a perspektivních zahradníků.
