Šanta kočičí (Nepeta cataria) je aromatická trvalka pocházející z jižní Evropy, která dorůstá do půlmetrové až metrové výšky. Její trsy se však často, a to i díky kočkám, které se v ní válejí, rozklesávají.
Jak působí šanta na kočky
Kočky vůni šanty milují. Krátkodobý pocit blaha vyvolává šanta u koček látkou zvanou nepetalakton. Kočka se nadechne vůně šanty, nepetalakton jí ulpí na nosní sliznici a zvíře se dostane do opojné nálady. Během ní se o šantu otírá, lehá si na ni, okusuje ji. Tento stav trvá 5, 10, ale i 20 minut, po nichž se u omámené kočky dostavuje mírný útlum a ospalost, protože na ni působí i sedativní účinky šanty. Zvíře se stočí do klubíčka a usne na půlhodiny až hodinu.
Šanta účinkuje na kočky rozdílně. Některé po ní divočí, jiné jsou hravější a přítulnější.
Foto: Shutterstock
Šanta není návyková, nemá vedlejší účinky a kočky se jí nemohou předávkovat – samy poznají, kdy mají dost. Rostlina navíc nepůsobí na všechny kočky stejně. Zhruba třetinu z nich nechává chladnými – obvykle jde o kočky z oblastí, kde tato rostlina neroste (např. siamské kočky) a nezabírá ani na koťata do osmi týdnů věku, tj. na pohlavně nedospělé jedince. Citlivost vůči šantě je podle odborníků podmíněna geneticky a nejsilnější je u nekastrovaných kocourů.
Šanta je rostlina suchých výsluní
Pěstovat šantu na zahradě je jednoduché, ať už ji vysejete nebo vysadíte její sazenice. Má ráda slunce, dobře roste ale i v polostínu. Půda jí vyhovuje sušší.
Šanta kvete od brzkého léta až do podzimu, a to bílými a růžovými květy u původních forem, modrými nebo fialovými květy u zahradních kultivarů. Stonek má čtyřhranný, listy s pilovitým okrajem. Množí se podzemními výběžky, proto není od věci ji např. ocelovou pásovinou oddělit od okolí. Je totiž rozpínavá a konkurenčně méně schopné rostliny vytlačuje.
Šanta kočičí dokáže svou vůní vylepšit bylinkový čaj i relaxační koupel.
Foto: Shutterstock
Šanta jako slabší náhražka marihuany
Využití najde šanta nejen na zahradě, ale i v kuchyni. Přidává se do salátů, omáček nebo marinád a připravuje se z ní čaj s uklidňujícími účinky. Šantě se připisují rovněž léčivé schopnosti – pomáhá při nespavosti, stresu, podporuje pocení při horečce a výluh ze šanty zabírá při poruchách trávení. Sušená šanta se prý dříve také kouřila kvůli příjemným pocitům uvolnění. Pozor, šantě by se měly vyhnout těhotné ženy, protože vyvolává děložní stahy.
Sběr šanty se provádí v době květu. Rostlina se suší v teple a ve tmě několik dní. Skladuje se rovněž ve tmě, aby si rostlina zachovala maximum účinných látek. Čerstvou šantu je možné zmrazit do ledových kostek.
