Ve Středomoří se během léta často stává, že po mnoho týdnů nespadne ani kapka. Pro řadu rostlin by to znamenalo záhubu, ale bylinky, jako rozmarýna, mateřídouška, šalvěj a levandule, prospívají stále dobře.
Bylinky v horkém klimatu
Aby přežily v horkém suchém klimatu, musely se rostliny z oblastí kolem Středozemního moře přizpůsobit zdejším extrémním podmínkám. Je to poznat už na pohled: mají drobné, stříbřité, ochlupené nebo jehlicovité listy, které odpařují jen málo vody. Některé druhy dokonce za velkého horka listy shazují. Navíc mnoho druhů udržuje výpar na nízké úrovni tím, že vypařují aromatické silice (éterické oleje) a pryskyřice, které nepotřebují k životu tak nezbytně jako vodu. Proto za poledního horka tak silně voní.
Nároky středomořských bylinek
Téměř všechny mediteránní bylinky lze pěstovat na zahradě nebo na balkoně. Aby dobře prospívaly, měli byste jim nabídnout podmínky podobné těm v jejich domovině. Ideální stanoviště pro mediteránní bylinkový záhon je například u jižní stěny domu. Je tu světlo a teplo, a navíc se část tepla přes den ukládá do kamenů či cihel a ty jej navečer a v noci zase vyzařují. Pěstujete-li bylinky v květináči, můžete do něj vložit pár oblázků nebo větších kamenů. Tím docílíte stejného efektu.
S levandulí na zahradě se budete cítit skoro jako na dovolené v Provence. Kolem poledne se začnou uvolňovat silice levandule a zahradu zaplní intenzivní vůně.
Foto: Shutterstock
Které mediteránní bylinky pěstovat
Typickými mediteránními bylinkami jsou rozmarýn, mateřídouška, levandule, šalvěj a dobromysl. Všechny se nejlépe cítí v propustné vápenité půdě, špatně se naopak vypořádají se zaplavením a vlhkými zimami. Proto se doporučuje vrstva drenáže z keramzitu nebo kousků cihel. Hnojení není třeba. Polokeře tak zůstanou kompaktní a lépe přečkají zimu. Při holomrazech spočívá nebezpečí v tom, že částečně umrznou nadzemní výhony těchto teplomilných rostlin. Před tím je můžete ochránit zakrytím chvojím nebo slámou.
Máta potřebuje více vlhkosti
V mediteránním bylinkovém koutku by neměla chybět ani máta. Pestrost jejích odrůd je obrovská, všechny však mají podobné nároky. Na rozdíl od výše zmíněných druhů se máta na přímém slunci necítí dobře, navíc potřebuje víc vlhkosti a těžší půdu bohatší na živiny. Proto se v bylinkových spirálách máty vysazují do spodních „závitů“. Navíc se většina mát silně rozrůstá: je tedy dobré vyhradit jim samostatný záhon nebo jejich kořeny ohraničit třeba plastovým vědrem bez dna.
Kdy bylinky sklízet a zastřihávat
Chcete-li rozmarýnu, mateřídoušku, levanduli a dobromysl sušit, měli byste jejich listy nebo nať sklízet těsně před rozkvětem, pokud možno za horkého dne, protože tehdy je obsah vonných účinných látek nejvyšší. Pravidelné zastřihování zabrání tomu, aby rostliny olysaly a trsy se rozpadly. Nejlepší období pro řez je po odkvětu, aby nové výhonky stačily do zimy vyzrát. Pozor: neřežte přitom do starého dřeva, ale odstraňujte jen výhony z loňského roku.
Přezimování středomořských bylin
Ne všechny středomořské bylinky u nás bez problémů přezimují. V teplých oblastech sice i u nás rozmarýna může přečkat několik mírných zim, ale pokud se opravdu ochladí, pravděpodobně zmrzne. Proto je nutné část voňavé sbírky na podzim přestěhovat do zimní zahrady. Zimu venku nepřečká ani alojsie trojlistá: ta, ač původem z Jižní Ameriky, bude na středomořském bylinkovém záhonu v létě jako doma.
