Běžná antibiotika využívaná v medicíně jsou nasazovaná proti onemocnění způsobená některýmí bakteriemi. Účinek takových antibiotik je rychlý, ovšem kromě patogenních bakterií likvidují také bakterie, které jsou pro naše tělo prospěšné a ke správnému fungování často i nezbytné (střevní mikroflóra). Bakterie si na léky navíc časem zvyknou, čímž se snižuje jejich účinnost. Větší dávky antibiotik tělo následně ještě více zatěžují a oslabují.
Lidské tělo navíc při léčbě antibiotiky přestane vytvářet vlastní protilátky, a při dalším setkání se stejnou nemocí je tudíž stále stejně zranitelné. Existují samozřejmě onemocnění, u nichž se použití antibiotik nevyhnete, ale lehčí sezonní nemoci je vhodnější jimi neléčit. Praktičtější je spolehnout se na prevenci, příp. podpůrnou léčbu „rostlinnými antibiotiky“.
Co to jsou rostlinná antibiotika
Přírodní antibiotika, resp. rostlinná antibiotika (protože jako přírodní antibiotikum se někdy označuje i med), jsou látky obsažené v některých rostlinách, které působí antibakteriálně (brání množení bakterií). Odborně se jim říká fytoncidy a chemicky se jedná o některé silice, alkaloidy, třísloviny nebo enzymy.
Kromě bakterií rostlinná antibiotika účinně zabírají i proti virům nebo plísním (na rozdíl od běžných antibiotik z lékárny) a preventivně rovněž posilují naši imunitu.
Které rostliny „antibiotika“ obsahují
Jako rostlinné antibiotikum se osvědčilo hned vícero rostlin. Pro našince je dobrou zprávou, že mnoho z nich si může vypěstovat na zahradě nebo mu na ní už dokonce rostou. Jedná se např. o česnek, cibuli a křen (ze zelenin), lichořeřišnici a třapatkovku (z okrasných rostlin) nebo tymián a šalvěj (z bylinek).
Příslušné časti těchto osvědčených rostlin se konzumují buď přímo, nebo se přidávají do jídel, anebo se z nich připravují čaje. Ale nezapomeňte: na bakteriální osazenstvo našich střev sice nemají vliv, nicméně i u rostlinných antibiotik je nutné dodržovat doporučené dávkování.
