Vývar z odřezků zeleniny
Až budete čistit zeleninu do salátu, pořádně ji omyjte a odřezky si schovávejte stranou. V lednici v uzavřené krabičce vydrží i týden. Jakmile se jich nashromáždí víc, přidejte k nim sůl a polévkové koření a vyrobte si z nich polévku nebo zeleninový vývar do zásoby na mrazák. Oceníte ho, až budete potřebovat vývar pro přípravu polévek, omáček, skvěle ochutí i obyčejnou rýži nebo kuskus.
Pesto ze zeleninové natě
První, co většinou skončí v koši, je zeleninová nať. Přitom ji snadno zužitkujete třeba do pesta.
Třeba z mrkvové natě se skvěle hodí na opečený chléb, vařené brambory nebo saláty. Připravíte ho jednoduše z mrkvových listů (tvrdé stonky nepoužívejte) z 15 mrkví, 2 stroužků česneku, 3 lžic slunečnicových semínek, soli, pepře a šťávy z půlky citrónu. Přidat můžete i nastrouhaný parmazán, ale sýr o něco zkrátí trvanlivost. Vše promixujte dohladka, zalijte cca půl dl kvalitního oleje a přendejte do uzavíratelné sklenice. Pokud je pesta málo, dolijte olej tak, aby sahal až po okraj sklenice a schovejte do lednice. Vždy, když pesto odeberete, dolijte olej tak, aby byl obsah stále pod jeho hladinou. V lednici vydrží pesto až měsíc, ale tušíme, že ho sníte dřív.
Podobně můžete připravit pesto z listů mladých ředkviček nebo řepy, košťálů brokolice, výlomků česnekových stvolů, mladých kopřiv… Fantazii se v tomto směru meze nekladou.
Čaj ze zbytků ovoce
Až budete vykrajovat jablka nebo hrušky na zavařeniny a přesnídávky, odřezky schovejte, usušte a skladujte ve vzduchotěsné sklenici. Podle chuti můžete navíc posypat skořicí, ale není to nutné.
Až dostanete chuť na čaj, stačí dát lžíci sušených zbytků ovoce do čajového sítka a zalít vroucí vodou. Zadarmo a z domácích zdrojů tak budete mít přirozeně nasládlý voňavý čaj.
Hnojivo na pokojovky i záhony
Jestli patříte mezi podporovatele udržitelného života, nejspíš kuchyňské zbytky kompostujete a kompost pak využíváte jako zdroj živin na zahradě. Ještě o úroveň výš jsou bokashi kompostéry. Většinou se jedná o designový kousek, který si bez výhrad vystavíte na kuchyňské lince a průběžně ho plníte nadrobno nakrájenými kuchyňskými zbytky. Zužitkovat tak můžete nejen rostlinný odpad, ale i kousky starého pečiva, vařené maso, kompostovatelné čajové sáčky nebo kávovou sedlinu. Vše po vrstvách prosypáváte fermentačními bakteriemi, takže obsah uvnitř fermentuje bez přístupu vzduchu a vzniká výluh. Když ho stočíte a naředíte vodou, vyrobíte si tekuté domácí hnojivo plné hodných bakterií vhodné na jakoukoliv zeleň a už nemusíte nikdy kupovat hnojiva v obchodech. Zfermentované zbytky pak vysypete do biopopelnice nebo na kompost, kde zafungují jako urychlovač kompostovacího procesu.
Mulč ze zbytků zeleniny
Spousta zahradníků nedá dopustit na mulčování. Nejčastěji se k němu využívá štěpka z listnatých stromů, sláma nebo čerstvě posekaná tráva. Mulč, kterou rozprostřete v souvislé vrstvě na záhony,
zadržuje vodu v půdě, takže není třeba tak často zalévat, a zároveň odspoda tleje, čímž vyživuje zem pod sebou. Úplně stejnou funkci splní i odřezky zeleniny nebo jakékoliv jiné zbytky. Nebojte se odlomené listy nebo nať rozhodit zpět na záhon, uvidíte, jak skvěle funguje přírodní koloběh.
Zdroj: Zachraň jídlo
