Cesty v zahradě musíte dobře naplánovat. Dodržte pár důležitých pravidel a budou vám sloužit dlouhá léta

Kdy je dobré myslet na cestu

Jestliže máte stávající zahradu a prozatím jste o žádné cestě ani neuvažovali, možná je na čase vaše uvažování změnit. Cestu totiž můžete založit i ve stávající zahradě, a to hlavně tam, kde třeba trávník trpí věčným sešlapem. Vždy je nejprve dobré vypozorovat, kudy v zahradě chodíte nejčastěji, a právě zde je pak vhodné uvažovat o založení cesty. Cestu můžete využít nejen prakticky, a to že se z jednoho místa dostanete na jiné či jiná místa v zahradě, ale také k tomu, že cesta povede návštěvníka k nějakému zajímavému místu, třeba k sošce, vodní stavbě nebo trvalkovému záhonu.

Jak má být cesta široká

Podle toho, jak moc cestu budeme využívat, volíme její šířku. U často používané cesty a příchodového chodníku k domu počítejte s šířkou minimálně 1,2 m. V případě cest menšího významu, které nebudou tolik frekventované, postačí 60–80 cm. Kromě šířky cesty je důležité také to, jaký zvolíte materiál a povrch. Nezapomeňte, že cesta musí být schůdná za každého počasí a dle toho také volíme vhodný povrch. Profil cesty volte mírně obloukovitý a se svažováním směrem k obrubníkům, aby voda odtékala a netvořily se kaluže.

Jaký materiál použít na cestičku

Materiálů, které se využívají k založení cest, je celá řada, a záleží proto na tom, kde cesta bude. Musí totiž ladit s celkovou zahradní kompozicí. Mezi ty nejoblíbenější materiály na cesty patří štěrk, kačírek, dřevěné pražce, přírodní kámen, cihla, dlaždice, betonové díly, někdy písek a mlat. Co se však týče posledních dvou zmiňovaných, v případě déle trvajícího deště a za mokra si můžeme zanášet nečistoty do domu, proto nejsou až tak vhodné.

Máte-li hodně zatěžovanou nebo přímo přístupovou cestu k domu, volte materiál, jako je dlažba, beton nebo jiný pevný povrch. Pozor si dejte na dřevo, které je za mokra velmi kluzké. Nejjednodušší je cesta ze štěrku nebo z mulče a zvládne ji založit i začátečník.

Nezapomeňte na obrubníky

U cest občas zapomínáme na obrubníky, které zde mají důležitou funkci, a to držet pohromadě jednotlivé vrstvy cesty. Zvláště podstatné jsou obrubníky u sypkého materiálu, jako je štěrk, drtě, písek nebo mulč, protože se pak mohou dostat do trávníku, a to nám podstatně stíží sečení trávníku.

Také u dlážděné cesty jsou obrubníky nezbytné, jelikož brání rozlézání kostek nebo jiného materiálu, ze kterého bude cesta založena. Jako obrubníky se využívají většinou různě dlouhé a široké betonové bloky nebo cihly. Betonové obrubníky se musí pokládat do betonového lože.

Bezpečnost nade vše

Ať už budete zakládat cestu, vždy dbejte na bezpečnost. Vždy musí být založena tak, aby byla schůdná za každého počasí, hlavně za mokra. Máte-li cestu někde ve svahu, nebojte se přidat zábradlí, a to hlavně v případě, že se po ní budou pohybovat starší lidé, kteří mívají potíže s chůzí.

O autorce:

Vystudovala Zahradní inženýrství na České zemědělské univerzitě v Praze a již přes 20 let působí jako zahradní architektka. Její koníček se zároveň stal i její profesí, založila úspěšnou, realizační firmu, která svým zákazníkům ukazuje, že krásnou a udržovanou zahradu může mít každý, stačí jen vědět, jak na to. Své odborné znalosti a zkušenosti sdílí také na sociálních sítích a těší ji zájem fanoušků o rostliny a přírodu kolem nás. Zahradnímu oboru propadla natolik, že jej řadu let vyučovala na středních školách a vychovala tak několik generací mladých a perspektivních zahradníků.